Recenze: BEZ DUŠE (Eva Molíková)

Historický román, který sotva budete pokládat za prvotinu


Jsem vina, když činím to, co je pro mě přirozené? 
 Jsem vina, když volím svůj život na úkor cizích?





Anotace: 
Historický román pro ženy s prvky fantasy. Susan Lerrisová si nikdy nemyslela, že je dítě štěstěny. Ovšem když ji o ruku požádal muž, kterého nadevše milovala, zdálo se tak snadné tomu uvěřit. Stačil ale pouze jeden večer, aby přišla o všechno. Její nejbližší byli najednou mrtví a ona nechápala důvod. O to horší bylo zjištění, že právě ona je z jejich smrti obviněna. Jenže udělala to? Sama moc dobře věděla, že potom, co se z ní stalo, se dalo uvěřit jenom jediné odpovědi. 

James Rogers by za svou snoubenku dal i život. Tak velká byla jeho láska, a přesto se otřásla v základech během jediného večera. Je možné někoho nenávidět a zároveň milovat? James věděl, že ano. Jenže chuť po pomstě mu nedala zapomenout a už vůbec ne odpustit. Co na tom, že ji miluje?! Člověk by neměl milovat stvůru a právě tou se ona stala!

Nakladatelství: Nová Forma
Rok vydání: 2010
Žánr: Romány, Sci-fi a fantasy, Pro děti a mládež
Počet stran: 355



Za recenzní výtisk děkujeme autorce Evě Molíkové (pseudonym Molly Crow)


Knihu BEZ DUŠE můžete zakoupit u samotné autorky nebo i jako e-book na Databook 



Odkaz na knihu BEZ DUŠE mi zaslala moje sokyně Wish v rámci projektu Podpora (začínajících) českých autorů. Lákavá a tajemná anotace se mi zalíbila, a tak jsem byla ráda, když jsem knihu konečně mohla držet v dlaních a pročítat napínavý příběh plný romantiky, lásky, ale také nebezpečí a smrti, která se kolem hlavní hrdinky Susan zlovolně šířila...

"Jsme jako prázdné nádoby, taky je musí někdo naplnit, aby v nich něco bylo."

I když já osobně historické romány moc nemusím, s tímto jsem neměla problém - snad že to bylo tak krásně okořeněné prvky fantasy. Autorka na tu historii nijak zvlášť nedává důraz a věnuje se především ději, což mi plně vyhovovalo. Jediným problémem pro mě byla rozvleklost příběhu. Některé části by šly vynechat, i když byly hezké. Mým názorem je, že kdyby se kniha o několik stránek zkrátila, byla by čtivější, ale jak víme, každý to má jinak, takže jiný by třeba zas rád o pár stránek víc. :o)

"Lidé jsou slabí a zranitelní, tak proč je lepší být jedním z nich?" 

Styl psaní mě hned u prologu udivil. Chápejte, čekala jsem prvotinu, ale to, co jsem četla, mé představě vůbec neodpovídalo. Natolik mě to překvapilo, až jsem měla pocit, že čtu knihu rozepsaného autora. A to nepřeháním. Autorka se skutečně vžila i stylem psaní do historické doby, kterou líbivými, ale ne zbytečně zdlouhavými popisy dokázala vystihnout. Ne, že by používala květnatá spojení, ale zkrátka ten styl byl velmi čtivý a důmyslný. Jediné, co mě občas zarazilo u čtení, byly některé křečovité přímé řeči, ovšem za to podle mého může ten historický styl, na který zkrátka nejsem zvyklá.

Autorka mění styly - přítomnost, která je především na začátku jednotlivých kapitol, líčí v přítomném čase ich-formou, vzpomínky naopak er- formou v čase minulém, takže čtenář tyto části může skvěle prožít a nijak se nezamotá.

Do příběhu je možné nahlédnout z více úhlů. Svůj pohled získal i inspektor Casler, který pracuje na případu vražd, které má podle jeho názoru na svědomí Susan. Ten byl pro mě velkým překvapením, aniž bych něco tušila. Také James, snoubenec krásné Susan dostal svou příležitost a dokázal zapůsobit...

"Nemám, co dalšího bych vám řekla, inspektore. Pokud mě neplánujete zatknout, o čem dost silně pochybuji, tak odcházím." "Budu tě sledovat a přijdu na to, co se tady stalo!" zasyčel jí do ucha. 


Příběh vypráví hlavní hrdinka Susan žijící v Londýně, uvězněná za vraždy, o kterých je zmínka v anotaci. Ve vzpomínkách myslí na svého snoubence Jamese, kterého nade vše milovala. Romantická část je rozepsána především na prvních stranách. Později už děj nabírá napínavější a divočejší ráz (dokonce autorka sepsala i vhodné intimní chvíle, které čtenářky potěší) a to se mi líbilo nejvíce. Do té doby jsem tápala a netušila, co mě čeká, ale když se začalo dít to pověstné Susanino peklo, nemohla jsem od knihy odtrhnout oči.

Susan se seznamuje se čtyřmi zajímavými hrdiny, které nikdy neviděla, ale všechny ji z nějakého pro ni záhadného důvodu chtějí mít u sebe a pečovat o ni - tedy hlavně Marína, která je od rány tím nejlepším způsobem. Dokáže trefně a ironicky reagovat. Zkrátka silná osobnost mající ovšem i své slabé stránky. Ty ale stojí za to. 

"Souhlasím," přikývl nakonec. "Budu vám dělat návnadu." 

James je zamilovaný muž, který je ochoten pro svou lásku riskovat i svůj život. Občas je trochu nerozumný, ale má ryzí srdce. Prochází si složitým obdobím, ale neklesá na mysli a snaží se udělat maximum, aby zas dokázal dýchat bez toho břemene, jež ho sužuje.

"Ještě jednou vás žádám, dejte od toho ruce pryč! Nemáte ani ponětí s čím si zahráváte!" 

Inspektor Casler byl pro mě nejzajímavější postavou knihy a asi jako jediný hrdina si mě zkrátka získal. Má tolik svých zásad, kterých se snaží držet, i když to pro něj není snadné. Věří ve spravedlnost a svou lásku, kterou je schopen následovat až na samý kraj světa. Je to inteligentní muž, který si nejdřív vše promyslí, než začne jednat a díky tomu se mu také daří.

Netuším proč, ale Casler byl opravdu jediný, který mi nějak přirostl k srdci. Ostatní, ačkoliv byli zajímaví, se mi pod kůži nedostali a nedokázala jsem s nimi soucítit, i když se je autorka snažila vystihnout, mně to asi nestačilo.

Susan se nakonec dozvídá pravý důvod pozornosti okolních postav a...  nastává pro ni ten moment překvapení. Já jsem to tušila a tak nějak jsem v to doufala, takže to pro mě nebyl žádný šok, ale příjemné odkrytí faktů a já zběsile četla dál, abych věděla, co se bude dít.

Říká se, že láska je krásná, ale i bolestivá. Dosud nad tím nepřemýšlel, ale to, co teď cítil, se pouhým slovem bolest ani v nejmenším nedalo vyjádřit. "Kde jsi, Susan?" zašeptal směrem k plamenům a opět vyhledal hrdlo už tak dost ohmatané lahve. 

Příběh pokračuje svižně a dějové linky se rozdělují na pátrání samotného inspektora (o tom bych si klidně přečetla mnohem víc) a Susanin nový život. Moc se mi líbilo, že byly některé postavy s dějem vhodně propletené. Takové složitější knihy, kde je více dějových linek, velmi ráda čtu a tady se to povedlo.

Příběh je promyšlený, dokázal mě i úžasně překvapit. Konec si mě získal nejvíc, ukázala se srdceryvnost a mně na rtech vytanul úsměv. Myslela jsem si, že to takhle dopadne, protože tam ten náznak byl, ale i tak se mi to moc líbilo.

"Nepamatuji si, že bych ji někdy neznal," souhlasil. "Ale asi jsem ji neznal tak dobře, jak jsem si myslel," přiznal tiše. 

Co pro mě bylo mínusem, i když to na každého může působit jinak, byly emoce, kterých se mi během čtení dostávalo poskrovnu. Autorka se podle mého více zaměřila na čtivý styl psaní a děj historického románu, ale jak říkám... tohle každý vnímá po svém. :o)

"Když má zvíře hlad, i mršina postačí." 

Pokud mám knihu hodnotit, tak jde o velmi zdařilý počin začínající autorky. Osobně bych knihu netipovala na prvotinu. Objektivně nemohu vytknout prakticky nic, protože někdo tím skutečně může být hodně okouzlen a já bych se ani nedivila. :o)

"Jsme jako ti nejhorší zloději. Nejenom že jim bereme životy, ale ještě si to užíváme." 

Pokud nad knihou přemýšlíte, myslím, že se nemusíte bát ji otevřít. V případě, že historickou četbu čtete, budete ve svém živlu! A pokud ji nečtete, ani tak nebudete zklamaní. ,o)


Knižní obálka: 
Je to pěkná obálka, ale vůbec se mi nehodí k této knize. Zkrátka v tom nevidím nic, co by nějak bylo spjaté s dějem nebo s hlavními hrdiny. Snad pokud chtěla autorka poukázat na Susan a její rivalku... Těžko říct. Ale představila bych si u Bez duše lákavější obálku, která by poukázala o čem kniha je a nalákala čtenáře. Přijde mi na mysl krásná dívka, plačící v jakési kobce a choulící se do sebe v otrhaném špinavém oblečení. Takhle jsem si Susan na začátku kapitol vždy živě představila. :o)

Žádné komentáře:

Okomentovat