Rozhovor s Evou Molíkovou: OBAVY BYLY, JSOU A URČITĚ I BUDOU.

Druhý rozhovor a tentokráte s českou začínající autorkou v rámci originálního projektu ze Světa mezi řádky - Podpora (začínajících) českých autorů - je na světě! :o) Samozřejmě brzy budeme publikovat i knižní inspiraci Evy Molíkové. ,o)

Autorka Eva Molíková s námi začala spolupracovat prostřednictvím své prvotiny Bez duše. Historický román o upírech jsem měla možnost recenzovat já a byla jsem velmi příjemně překvapena. Vůbec bych neřekla, že jde o autorčinu prvotinu, natolik mě styl psaní ohromil a získal. 

Není divu, že jsem na rozhovor s Evou Molíkovou ohledně její knihy byla zvědavá a Wish také, protože povinně četla recenzi a poslouchala mé áchání nad knihou. ,o))

Evě Molíkové děkujeme za pochopení, když se vyskytly u rozhovoru malé komplikace, a trefné odpovědi. :o) Zkrátka plnohodnotný příjemný rozhovor, kterým věříme, že potěšíme nejen fanoušky této nadané autorky. ,o) A nemůžeme opomenout poděkovat za krásné fotografiekteré Molly Crow nafotila jen pro nás. Moc si toho vážíme. :o)



Eva Molíková Vávrová alias autorka Molly Crow (*1988) se narodila v Kyjově, ale společně s manželem bydlí kousek od Brna. Pokud byste se s ní chtěli setkat osobně, přes léto se často vyskytuje na koupališti ve Střelicích. Kromě psaní také ráda maluje. Na střední škole studovala geodézii, což pro ni byla více méně volba z nouze, jelikož se jí nepodařilo dostat na uměleckou školu. Po maturitě začala studovat na fakultě architektury, ale studium nedokončila. Mimo to se také dálkově hlásila na sdružená uměnovědná studia a žurnalistiku.


Předvedla jsi svět upírů docela netradičním způsobem. Jak tě to vlastně napadlo? Mám na mysli spojení historického románu a fantasy. Já osobně jsem v ČR ještě nic takového nenašla. V zahraniční ano, ale pro českou scénu je to dost neobvyklé. :o)
Historické romány byly první, co jsem četla. A ty odehrávající se v Londýně vždy patřily mezi moje top. Proto volba doby a místa byla jasná. Jenže jsem nechtěla psát klasický příběh, tak jsem dumala nad tím, jak jej ozvláštnit. No a přiznejme si, že upíři a temné londýnské uličky k sobě prostě sednou.


Upíří literatura díky Stmívání zažila velký boom a každý v té době psal upířinu. Neodrazovalo tě to nebo naopak jsi chtěla ukázat, že na té vlně jedeš také a můžeš přispět se svou tvorbou?
Když jsem knížku psala, nijak zvlášť jsem spojitost mezi Stmíváním a mou knížkou nevnímala. Až po vydaní Bez duše jsem do něj všude narážela. Stačilo říct, že je moje knížka o upírech a už jsem byla v jednom pytli s Bellou a Edwardem. Proto jsem taky v další tvorbě od upírů upustila.


Na tvém fb je mnoho krásných fotografií. Věnuješ se fotografování, je to tvůj koníček nebo prostě jen tak se občas necháš blýsknout či se sama vyblýskneš?
Já sama foťák sice mám, ale moc dobře to s ním neumím. Tohle umění raději přenechám zkušenějším... Fotky, které mám na stránkách má na svědomí moje kamarádka, sestra a manžel.




A nápad na obálku knihy byl tvůj? Měla jsi ještě nějaké jiné návrhy, jak by mohla vypadat?
V podstatě byl. Znehodnotila jsem jednu starou záclonu a přemluvila sestru, aby se do ní nechala navléct a kamarádku, aby ji vyfotila. Prvotně měla být na obálce jen hlavní hrdinka. Jenže se nám zdálo, že to není úplně ono. Starých záclon bylo doma dost, takže jsem se další pokusila nabarvit načerno a ukecala kamarádku číslo dvě. Ta měla představovat vedlejší postavu - Marínu, která na hlavní hrdinku, prakticky dohlíží. Na příští obálku už ovšem podobné záclonové variace neplánuji. Ta sedící je moje sestra Jana, která má představovat hlavní hrdinku. A nad ní je kamarádka, která bohužel stojí pod schodem, takže vypadá menší než ve skutečnosti je. Původní fotky na obálku mám taky na stránkách. 


Kde jste to fotily?
První várka se fotila v Brně na Špilberku a druhá před Klášterem Rosa coeli v Dolních Kounicích. Byla to zábava, ale příště už zůstanu raději jen u psaní.


A teď ke tvojí přezdívce. Taky souhlasím s tím, že pseudonymy, které znějí (nejlépe) anglicky zaujmou čtenáře víc. Jak ale vznikl ten tvůj? Molly bylo od příjmení? A crow (=vrána) bylo odvozeno z čeho? Nechala ses snad inspirovat názvem stejnojmenného hororu? 
Už jsou to dva roky po svatbě a já si stále nemůžu zvyknout na písmeno V na začátku. Stýská se mi po mém M, takže Molly byla celkem lehká volba. Teď mám příjmení Vávrová, takže jsem ho tam taky chtěla aspoň malinko propašovat, proto jsem z Vávry udělala vránu a bylo to. O hororu Molly Crows jsem se dozvěděla až později.


Co se týče propagace svojí knížky, má člověk dost omezené možnosti, pokud nemá známosti a tučné konto. Přemýšlela jsi tedy do budoucna třeba o pořádání autorských čtení, ať už s knížkou Bez duše, nebo s nějakým tvým budoucím dílem?
Jedno autorské čtení jsem s knížkou už podstoupila a nespala jsem z toho týden. Ale je mi jasné, že bez toho to nepůjde. Snad se mi tedy podaří časem se otrkat. V poslední době se hodně rozmohla propagace všeho možného přes video na youtube. Plánuji tedy nějaké to autorské čtení uskutečnit z bezpečí svého gauče. Jen doufám, že častým mačkáním nezruším tlačítko Delete.


Předpokládám správně, že další knížku už nechceš vydávat u Nové formy?
Propagace není moje silná stránka, takže bych druhou knížku ráda svěřila nakladatelství, které mi s tím pomůže. Pokud nikoho dostatečně nezaujmu, budu se muset do toho opřít zase sama, ale tentokrát pořádně. V takovém případě budu zvažovat i možnost, že znovu oslovím Novou formu. Ale ráda bych měla šitou vazbu, kterou nedělají. Zatím to tedy nechávám být a hledám na internetu různé další možnosti.


O čem je tvá další kniha?
Moje druhá kniha je romantické fantasy s lehkou erotikou a překvapivě je o konci světa. Pohrávám si v něm s myšlenkou, že živelné katastrofy sužující lidstvo nejsou náhodné, ale je to způsob, jak se Země proti nám brání. Hlavní hrdinka Sally ovládá element ohně a jejím úkolem je bojovat proti lidem. Jenže přijde první láska a spolu s ní i další komplikace. Zatím ale hledám nakladatele, takže termín vydání bohužel nedokážu říct.


To vypadá opravdu zajímavě! Držím pěsti, ať se podaří najít nakladatele a kniha má úspěch. :o) Je to náhoda, že další hrdinka tvé knihy má jméno na S stejně jako Susan z Bez duše? :o)
Ano, je to náhoda. Nejsi první, kdo se mě na to ptá. Jedna kamarádka dokonce zmínila i podobnost mezi Sally a pseudonymem Molly. Ale opravdu se jedná jen o náhodu...


V knize byly vhodně napsané erotické scény. To se mi líbilo. Díky tomu z mého pohledu kniha obsahovala vše, co by v daném žánru měla. Neměla jsi díky tomu u některých čtenářek problém nebo to naopak vítaly?
Těch erotických částí jsem se bála. Opravdu obdivuji autorky jako Alice Clayton, která dokáže napsat půlku knížky o sexu. Já s tím opravdu bojuji a jen doufám, že to u čtení není znát. Zatím si nikdo nestěžoval.


Na osudu hlavních hrdinů ses docela vyřádila. Nebylo ti jich někdy líto?
Popravdě v Bez duše ani ne. Možná jedna postava, která zemřela mě mrzela, ale jinak všichni moji oblíbenci zůstali. U druhé knížky, to bude horší... tam jsem opravdu nechtěla být zlá, ale musela jsem. Nešlo to jinak...


Příběh má takový konec, na který by klidně mohl navázat druhý díl. Přemýšlela jsi o tom, že bys napsala pokračování?
Navázat pokračováním by určitě šlo, ale psát ho nebudu. Spíš přemýšlím o krátké novele, která by se víc zaměřila na postavu inspektora.


Oh, tak to by bylo úžasné. Ten si mě opravdu získal! Čím bys čtenáře navnadila, aby si tvou knihu přečetli?
Bez duše je ideální pro čtenáře historických romancí a upírů, takže jestli Vás to táhne alespoň na jednu stranu, nebudete doufám zklamaní.


Máš obavy, jak se budou tvářit čtenáři na tvou knihu? Jak ji přijmou?
Obavy byly, jsou a určitě i budou . Před čtením každé recenze nebo komentáře se zhluboka nadechnu a připravím se na nejhorší.


Co si myslíš o našem projektu Podpora začínajících českých autorů? Máš ráda českou literární tvorbu?
Myslím, že je to skvělá a obdivuhodná věc. Nechápu, proč je česká tvorba u nás často odsouvána na druhou kolej. To si jako národ tak málo věříme, že propagujeme knížky ze zahraničí a naši autoři musí psát do šuplíku? Jednou bych ráda slyšela smysluplnou odpověď čtenáře, proč nechce číst české autory. Myslím, že se jí nedočkám, protože kdo nečetl, nemá s čím srovnávat. Já sama jsem se nechala strhnout masou a musím říct, že je to škoda, protože hledáme poklad ve světě a máme ho doma. A teď opravdu nemluvím o sobě.




Ještě jednou děkujeme Molly Crow za její čas, který věnovala našemu vyptávání. A vy se v nejbližší době můžete těšit na pokračování, které bude mimo dalších otázek obsahovat i knižní tipy přímo od samotné autorky. :)

Žádné komentáře:

Okomentovat