Recenze: SNOUBENÍ TMOU (Leona Škodová)

Neobvykle vylíčené dobrodružství hrdinky Claire


"Já jsem ti nikdy nebyla dost dobrá..." Jeho hlasem zničehonic znovu prosákl vztek. "To jsem neřekl." "To se nahlas neříká," zašeptala jsem. "Tohle se žije." 



Za recenzní e-výtisk děkuji autorce Leoně Škodové


Chci zakoupit knihu Snoubení tmou



SNOUBENÍ TMOU je kniha, která si mě získala jak svou anotací, tak i knižní obálkou. Ačkoliv prý spousty čtenářů upířiny odrazují, já jsem fanatický fanda této tvorby a snažím se zhltnout vše se špičáky. Toto dílo mi hltání moc neumožňovalo a celkově jsem očekávala něco jiného. Dobrodružství přátelské Claire však má, co nabídnout a čím čtenáře potěšit. 
"Ty ani netušíš, jak důležitá pro mne tvá přítomnost tady je." 

Styl psaní je neobvyklý. Z počátku jsem byla uhranutá a nadšená, ale postupem času se mi ty poetické a kreativní věty četly hůře. Skrývaly zbytečně moc a samotný děj tím podle mého utrpěl. Autorka se sice vymanila z obyčejnosti a dodala svému projevu vytříbenost, získala si čtenáře osobitými metaforami a citáty, ale spolu s tím vším ho i trochu udupávala. Podle mého byl text chvílemi až zbytečně překombinovaný, odváděl pozornost a někdy ztrácel i smysluplnost.

Děj sice působí odpočinkově, a když se ohlédnu zpět, tak mi přijde i dynamický, ale styl psaní po téměř tři sta stran už byl vysilující a někdy bylo i těžké se zorientovat, když autorka lehce přeskakovala. Ne každému musí způsob, jakým vylíčila fantasy dobrodružství své hrdinky, sednout. 

Vteřina po takové odpovědi by měla vždycky zmrznout. Zůstal by mezičas, kdy smíš vyskočit a utíkat, zadýchat se k smrti a kopat do odpadkových košů. Řvát k hluchým uším. Svět strne a nevědomý čeká, až tvá nejsyrovější bolest zase ustoupí učesanému lidství. 

Leona Škodová nás zavádí do světa, ve kterém jsou povinnosti na prvním místě. Zaměstnání, škola a přesto se najde čas na randění s muži. Matt sice Clarienin typ, ale dokáže být přesvědčivý a ona pro něj má slabost. Víc ji to však táhne k tajemnému podivínskému Tristanovi, který je pastvou pro oči. Pro Claire je těžké se od těchto dvou držet dál. A když se o to konečně snaží, neváhají si pro ni přijít...

Nad vodou ji drží kamarádka Kate a do toho ji navštěvuje bratr David, takže svůj soukromý život má celkem dobrý. Jen kdyby ji ti muži netrápili a ona sama se sebou byla spokojenější. Když se však dovídá Tristanovo tajemství, které se týká jeho i celé chladné rodiny, vše se otáčí vzhůru nohama... Příběh pro mě začal být dravější a zajímavější až po odpočinkové první polovině. Druhá část mě nalákala mnohem více. 

"Budeš mi chybět, ale ty mi stejně chybíš, i když jsem s tebou. Vyhráls, protože takhle to doopravdy nestačí." 

Hlavní hrdinka Claire pochází z Woodbreathu, města na východním pobřeží Velké Británie. Je to dívka, která občas dělá špatná rozhodnutí a nechává se zlákat, ale je svá a neváhá za sebe i to, v co věří, bojovat. Přátelská a milá, ale rozhodně se za sebe dokáže postavit.

Tristan je neobyčejný a krásný. Má však temné tajemství, které ho od Claire drží dál, i když by nejraději byl v jejím náručí. Přesně ten typ, který se vám zaryje pod kůži, i když se z nejasného důvodu snaží vyhýbat všemu, co ho tak moc láká.

Leighton je pro mě postava, jejíž jednání jsem občas nechápala. Nepřišlo mi ani moc objasněné, postrádal pro mě svou osobnost. Trochu mi to vyznívalo, že je pouhou figurkou, se kterou si autorka hraje tak, jak potřebuje, což mu ubíralo na uvěřitelnosti.

Charaktery v záplavě textu se mi porovnávaly špatně. Jsou k rozeznání, jsou hezky sepsané, ale bohužel je přebíjí styl psaní, takže nevyznívají až tak živě. 

"Claire, Claire - je stejný. Uteč, Claire, uteč. Je stejný." 

Rozhovory působí zvláštně. Díky tomu, že je vše psané poetickým způsobem, nadneseně a se sarkasmem, jsem měla pocit, že hrdinové se po většinu času hlavně pošťuchovali. Bavilo mě to, trefné odsekávání, nebo konstatování čtenáře povzbudí při čtení. 

Čtenářky lačnící po romantických chvílích, určitě budou spokojené, protože láska jen kvete... Tedy, jak se to vezme. V knize rozhodně není jednoduchá romance a to velmi oceňuji. Jako každá správná upířina obsahuje dílo Leony Škodové také trochu nepřehnaného násilí, strach o život a krvelačnost. Mile mě překvapilo, že jsem se nesetkala pouze s upíry. ,o)

Styl psaní pro mě byl natolik výrazný, že zastiňoval všechno ostatní. Díky tomu jsem z knihy moc nevnímala emoce, rozdíly v postavách nebo okouzlení. Všechno tak nějak plulo na stejné vlně a bylo těžké se v ní neutopit, ačkoliv ty akční situace se mi opravdu líbily. Opravdu záleží na čtenáři, jak je schopný se do knihy vžít a prožít si ji.

Dávej pozor a možná změníš svět. Nedávej ho a svět určitě změní tebe. 

Takovým menším lákadlem pro fanoušky Padesáti odstínů je skutečnost, že se v knize objevuje Christian Grey a jeho společnost Grey Business Company, ve které je velkým šéfem. Mně osobně to nebylo příjemné a spíše mě to zarazilo. 

Autorka porovnávala svou knihu s několika sériemi. Nemohu soudit, většinu z nich jsem nečetla, ale mně osobně román připomínal spíše Stmívání... Příběh není nalinkovaný podle Meyerové, ale určité střípky z něj mě bodaly do očí. 

Nejbolestivější není odejít. Nejbolestivější je definitivně zabít naději, která do poslední chvíle věřila, že se věci zvrátí.

Oceňuji, že si Leona Škodová dala se svým dílem takovou práci a opravdu se stylu psaní věnovala. Bohužel si myslím, že toho bylo až příliš a samotnému příběhu to spíše uškodilo. Je pro mě těžké doporučit Snoubení tmou, protože netuším, komu styl sedne a kdo naopak bude mít pocit přehlcenosti jako já. Ovšem pokud máte rádi neobvyklé styly psaní, láká vás romantický upíří příběh a nebojíte se nad četbou zamýšlet, kniha vás stoprocentně zaujme. :o)


Knižní obálka: 
Tak pro upířinu rozhodně hodící. Maniakální krvesaje nadchne a potěší. :o)



Anotace: 
Není výjimečná. O nějakém zvláštním daru se dá pochybovat. A rozhodně nehrozí, že jako jediná zachrání svět. Což je dost mizerná kombinace pro začátek obrovského temného dobrodružství. Na druhou stranu, nestačí, že jsou snad v nepořádku všichni kolem ní?

"Každý se snaží vdechnout svým příběhům život. Mně o to nejde. Já to jen potřebuju někomu říct. Být vypravěčem nutně neznamená dožít se konce. Některé věci tě změní. Jiné tě zabijou. Někdy v tom není žádný rozdíl.
Jsem Claire Elliotová. A takhle nějak se to tehdy stalo." 

Nakladatelství: Skleněný můstek
Rok vydání: 2016
Žánr: Pro ženy, Sci-fi a fantasy, Dívčí romány
Počet stran: 296
Formát: PDF


Žádné komentáře:

Okomentovat