Recenze: DRAČÍ NEVĚSTA (Katherine Luka)


Dračí dobrodružství si zamilujete! 


"Jak bezpečně zabít draka?"
Odložil pero a pootočil se. Lampa mu olemovala rameno svatozáří a odhalila šerou postavu. "A jak bezpečně sestřelit slunce, na to se zeptat nechceš?" odvětil se sarkasticky. 


Za recenzní e-výtisk děkuji autorce Katherine Luka.


Chci zakoupit knihu Dračí nevěsta.



Musím uznat, že jsem byla tedy hodně příjemně překvapená. Čekala jsem klasiku o dracích a rytířích a do toho nějaké to království, zhrzená princezna a zkonzumovaná selka, ale nic takového se vlastně nekonalo. Měla jsem před sebou neobyčejný a vzrušující příběh s občas až perverzním nádechem o lásce a tajemství. 

DRAČÍ NEVĚSTA má originální námět, svižný děj a romantiku, která zahřeje u srdíčka. Ačkoliv jsem nepředpokládala, že si oblíbím hlavního hrdinu a že proběhne mezi ním a mnou nějaké to platonické zalíbení, stalo se. :o) 

Styl psaní je zajímavý. Autorka se snažila, aby byl autentický a čtenáře zasáhla atmosféra doby, kdy vládli králové a lidé věřili na draky, jednorožce a podobné další neuvěřitelnosti včetně magie. Líbí se mi, jak tomu přizpůsobila slovosled a jelikož takové knihy přímo nečtu, nejsem schopná posoudit, zda to bylo přesné, ale mně se to líbilo. Vycítila jsem z toho atmosféru a lákalo mě číst, abych zjistila, co se vlastně bude dít. :o)

Děj je prokládaný texty v kurzívě, které se týkají královského života nebo spíše vzpomínek, kterým čtenář porozumí až v průběhu čtení. To je trochu matoucí, jelikož zatímco v Sanjině lince je stále běžně se odvíjející čas, tak v oněch textem autorka klidně o pár let přeskočí. Já jsem z toho byla trochu zmatená, jelikož jsem to neočekávala a najednou jsem tedy netušila, co se děje a proč tohle je takhle a tady je o šest let víc, přestože hlavní linka se odvíjí stále stejně.

"Mám pocit, že jsem to řekl už stokrát. Hledáš čistou dívku. Nevinnou! Na prahu dospělosti, ale bez jakýchkoliv zkušeností s mužským pokolením. Hledáš něco jako anděla v lidském těle." 

Autorka nás do příběhu zavádí prologem, ve kterém se vyskytuje královna Ruuhlar. Postupem času ji budete znát jako legendární dračí královnu. Je nápadité, jak je v knize zobrazována a díky tomu byl pro mě také konec třešničkou na dortu. 

Děj se týká především Sanji, která má po rodičích malé hospodářství. Jelikož brzy zemřeli a sestra Safija se vdala, zbyla na všechno sama a musí se ohánět, aby měla na živobytí. Popisy Sanjina jsou zajímavé převážně tím, že se autorka snažila vystihnout atmosféru té doby a myslím, že se jí to vcelku dařilo.

„Divoká kočka? Čubka se sebevražednými sklony! Mozek už jí málem tekl ušima a ona mě prostě znova poslala do pr… do oněch míst,“ ovládl se nakonec Čaroděj. 

Sanja byla zvláštní hrdinka, drzá, paličatá a dávala volný průchod svým emocím, ať se jednalo o cokoliv. Nepřemýšlela nad tím, i když se ocitla třeba v nebezpečí, takže působila víceméně prostě a na můj vkus si trochu víc stěžovala na život. Ale musím říct, že mě nikdy výrazně nenaštvala natolik, aby mě vyrušila ze čtení.

Kherachrenn je hrdina, kterého si zamilujete. Neobvyklý, originální a neuvěřitelně trpělivý, za což jsem ho obdivovala, protože já občas dotyčné osobě chtěla zakroutit krkem. Skrývá nejen své tajemství, ale zná i ta ostatní... 

Sanjin charakter je sice provokativní, ale stále v mezích příběhu a nemyslím si, že by její povaha někoho odradila natolik, že by se v čtení třeba zarazil. I když zrovna u ní si nejsem jistá, jestli autorka vystihla všechno, především ohledně těch myšlenek a emocí to bylo trochu vratké a méně uvěřitelné v některých případech, ale jinak stále povedené. Ostatní charaktery, na které se autorka nesoustředila tolik, na mě kupodivu působily mnohem uvěřitelněji. 


„Musí v tom být nějaká kouzla…“ špitla Sanje po chvilce. 

Upřímně obdivuji, že autorka se snažila vysvětlit všechny linky, které měla rozpletené. Ať už se jednalo o pár vět o osudu daného hrdiny nebo část, která mi na rtech rozšířila úsměv. Díky tomu je kniha celistvá. Je to takový poukaz na to, že autorka si své postavy pečlivě promyslela a dbala na to, aby čtenáře o nic neošidila. 

Nečekala jsem to, ale opravdu byla v knize romantika stylu young adult. Myslím, že by neuškodilo, kdyby tam autorka dala nějakou vhodně sepsanou erotickou scénu, do této knihy by mi to docela sedělo. Způsob, jakým byla ta romantická linka vylíčená, byl spíše hrubý, ironický, ale přesto si to užijí i ty, které potřebují sladká slůvka. ,o)

Překvapilo mě, že román obsahuje i vulgární slova. Ne moc, ale občas jsem na nějaké narazila a mně osobně to nevadilo a dokreslovalo to příběh, i když Sanja mě s tím množstvím zadků překvapila. Takže pro jistotu upřesňuji, abyste nebyli vyvedení z míry. ,o)

Úsměvné mi přišlo s jakou lehkostí jsou vylíčené nepříjemné okamžiky, šokují, ale stále jsou vhodně napsané. Díky tomu, že autorka se nevyhýbá ničemu, ale udržuje svůj román v mezích, právě působí i ten nádech perverze, kdy si čtenář vlastně uvědomí, o čem to tam mluví a hned najede na ty správné/špatné představy. :o))

Některé části mi přišly méně uvěřitelné především v době, kdy probíhaly nějaké boje. Ty už zaváněly supermanstvím, ale jelikož je tohle žánr sci-fi a fantasy, tak jsem s tím počítala. 

Ačkoliv jsem to nepředpokládala, tak do románu je příjemně zapracovaný i humor, jízlivost a surovost, které se i čtenář občas uchechtne, jelikož díky té ironii působí text přirozeně. Emoce v knize jsou, ale ne tolik výrazné, což je dobře. To nejdůležitější z děje vyplývá samo. 


„No, vy se v tom vyznáte. Já jsem jen holka ze statku…“ ironie z těch slov až kapala.

Hlavním a největším mínusem knihy je odlišující se text, který nebyl nijak oddělený od zbytku a působil jako pokračování. Čtenáře to zmate a je to nepříjemné. V knize se to neobjeví pouze jednou, ale hned několikrát. Zaráží mě, že něco tak jednoduchého nebylo vyřešeno třeba pouhou větší mezerou nebo vložením obyčejného symbolu, díky čemuž by čtenář rozeznal, kdy daná část končí a začínán nová. Je to velká škoda, protože to při čtení opravdu ruší a já osobně to považuji za chybu, která by se v knihách objevovat neměla. 

První část knihy pro mě byla poklidnější. Já sama jsem netušila, co mám čekat a kam mě Katherine Luka zavede. Jakmile jsem se dostala do části, kdy se objevil Ker, vše mi začalo plynout rychleji. Dynamický děj pokračoval přes nesnadné bitvy a záhadná tajemství až k závěru, kdy jsem měla úsměv na rtech a cítila v břiše motýlky.

„Vyhýbáš se odpovědím a já ti o sobě prozradila tolik! Chceš moji důvěru, ale ty mi nevěříš?“ 

Tohle dílo napsala začínající česká autorka a samozřejmě to má své mouchy, ale upřímně jsem byla udivená, jak moc mě Dračí nevěsta zasáhla. Pobavila jsem se, zasmála, zažila napínavé chvíle a zamilovala jsem se. 

Tuhle romantickou odpočinkovku, která překvapí tajemstvími, bych doporučila všem, kteří si chtějí prožít kreativní romantické dobrodružství s draky. :o)

Knižní obálka: 
Je výrazná a zajímavá. Nemám s ní žádný problém. :o)




Anotace: 
Rychtář dobře ví, jak je důležité zabezpečit klid v obci. Nikdo nesmí beztrestně krást dobytek! Ale taky ví, že vesničané se drakovi sami postavit nemohou. Rozhodnutí, zda poslat pro drakobijce nebo si bestii raději usmířit, je lehčí, než se zdá. Zvlášť když jsou ve hře peníze a jedna nepohodlná holka…
Současnost má ovšem kořeny v minulosti, a nárok na budoucnost mají jen ti, kteří přežijí…

Nakladatelství: Kknihy.cz
Rok vydání: 2016
Žánr: Dobrodružné fantasy
Formáty: EPUB, MOBI, PDF


3 komentáře:

  1. Knihu už jsem zahlédla na Palmknihách a přemýšlela jsem o ní. Nakonec jsem si to ale rozmyslela, protože mi nevím proč připadala jako kniha pro děti. Asi kvuli té obálce. Jak jsem tak četla recenzi, už mi úplně tak pro děti nepřipadá :D Vypadá to dost zajímavě. Čeští autoři se letos pořádně vytáhli!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Katko, je to taková young adultka, dá se říct, ale dětem bych to určitě nedoporučovala. Je to pro dospělé, akorát tam není tedy žádný intimní zážitek, ale ty narážky tam jsou. No, mně se to hodně líbilo, až nečekaně. Já o dracích moc nečtu, ale tohle si klidně přečtu znovu, protože to byla vážně příjemná odpočinkovka. :o)

      Vymazat
    2. Mně draci nevadí :) spíš naopak. Mít tak draka :D to by bylo, ale myslím, že reálnější bude asi ten poník, po kterém jsem toužila v dětství :)

      Vymazat