Knižní tipy autorky Jany Novákové

Přinášíme vám druhou část rozhovor s Janou Novákovou; autorkou románu Ze života blbky. V jeho první části jsme se na Janu zaměřily jako na spisovatelku a dnes ji vyzpovídáme jako čtenářku a knihomilku. 😊

A TO NENÍ VŠE! 

Kromě toho jsme si pro vás ve spolupráci s autorkou připravily jednu specialitu, kterou si nemůžete nechat ujít! A tou je možnost podílet se na tvorbě pokračování zmiňované prvotiny! Hlavní část příběhu tvoří trapné situace, se kterými se hrdinka musí vypořádat. A jelikož jich není nikdy dost, Jana Nováková přišla s výzvou, do které se může zapojit kdokoliv z vás a přispět nějakým trapasem, který se následně může objevit v příběhu Blbky!


Vlastníš jako autorka nějakou spisovatelskou bibli, která je pro tebe spolehlivým pomocníkem?

Z Blbky lze vyčíst, že určitou biblí je mi Deník Bridget Jones. Byla to láska na první počtení před těmi mnoha lety. A ačkoli to není zrovna nic světoborného, je to pro mě už klasika a vzor.

 

Takže jsi určitě četla všechny knihy o této svobodné třicátnici. Máš raději knižní nebo filmové zpracování?

Jistěže jsem četla všechny knihy. První dva díly víckrát. Dokonce jediná audiokniha, kterou mám, je Deník Bridget Jones. A v tomto případě musím uznat, že filmy mám raději. René Zellweger skvěle ztvárnila roli rozvrkočené třicátnice, která tak úplně netuší, co vlastně chce.



Mezi tvé oblíbené autory patří podle všeho Miloň Čepelka a Robert Fulghum. Kdybys od každého měla vypíchnout jedno dílo, které si tě opravdu získalo, jaké by to bylo?

Od Miloně Čepelky bych vypíchla Poklesky rozverné snoubenky. Není to moc známá kniha (ani kdovíjak skvělá) a řekla bych, že se úplně odlišuje od jeho klasických děl. Určitě by tedy čtenáře a milovníky DJC (Pozn.: Divadlo Járy Cimrmana) překvapila. A Robert Fulghum je tvrdší oříšek. Začala bych prostě jeho první knihou Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce



Čteš i nějaké další české autory, nebo se spíše zaměřuješ na zahraniční tvorbu?

Z 80 % čtu zahraniční autory, ale z těch českých mám ráda Jirotku, Wericha, Šulce nebo Ziburu

Jaké žánry obecně nejvíce vyhledáváš?

Jak jsem psala už v první části rozhovoru – holocaust, druhá světová válka, Izrael, humor, sci-fi a poslední dobou přicházím na chuť young adult.

Kupuješ si knížky náhodně, nebo vždy jen ty, u kterých máš zjištěné hodnocení nebo přečtené recenze?

Dříve jsem se řídila spíš tím, co mě zaujalo. Ale už mám tak dlouhý seznam knih, co chci přečíst, že to musím protřídit podle hodnocení a doporučení. A stejně nemám šanci všechno přečíst.  

Jsi knižní sběratelka a jen těžko odoláš nové knížce, nebo u každé zvažuješ, zda si opravdu zaslouží čestné místo ve tvojí knihovně?

Z mého pohledu mám velmi málo knih. Z pohledu mé rodiny jsem šílená sběratelka s nutkavou myšlenkou vlastnit všechny knihy světa, která bude mít brzy místo bytu knihovnu. 

Jsi ten typ čtenářky, pro kterou je knížka v kabelce nezbytností, nebo si raději čteš v klidu doma? A jakou knížku máš momentálně rozečtenou?

Vždycky mám v kabelce nějakou knihu. Čtu ve vlaku, v tramvaji, doma, venku. Momentálně mám rozečteno 451 stupňů Fahrenheita a Povídky Hercula Poirota (ta bichle se zrovna do kabelky nacpat nedá).


Kdybys měla vybrat tři knížky, které ti zůstaly v paměti i dlouho po jejich přečtení, které by to byly?

Továrna na smrt, Průvodce protektorátní Prahou, Hilda.

  

Jak jsi na tom s klasickou literaturou? Zůstala v tobě vůči ní averze ze školních let, nebo se jí nebráníš a máš mezi ní i nějaká oblíbená díla (případně jaká)?

Nebráním se klasické literatuře, pokud se nejedná o Babičku. Tu jsem prostě nikdy nedokázala přečíst (a jestli tohle bude číst Verča z Bichliččina blogu, tak mě zabije). Ani nevím, co se dnes počítá do povinné četby. Ale mám ráda Dostojevského, Homéra i Čapka.

A teď pár otázek na tělo. 😃 Podtrháváš v knížkách zajímavé pasáže, nebo si do nich vpisuješ poznámky? Používáš přehnuté rohy místo záložek?

Odstup satane! Za přehnuté rohy bych lidem uřezávala uši. Ještě občas najdu v tátově knize ohnutý roh a jímá mě hrůza. Poznámky do knihy nebo zvýrazňování jsem dělala jen v učebnicích na vysoké. Jinak jsou pro mě knihy posvátné. Když mě něco zaujme, napíšu si na papír číslo strany s poznámkou a nechávám si to pak v knize pro příště. 


Na závěr nám prozraď, jaké tituly tě v poslední době zaujaly a ráda by sis je co nejdříve přečetla. 

V šedých tónech, Alan Turing: Enigma, Zapomenuté království, Svědkové z továrny na smrt. Já vím, není to nic moc nového a asi i záživného, ale jsou to poslední knihy na mém wishlistu :) 






Doufáme, že jsme vám přinesly nejen nové tipy na čtení.  A pokud jich nemáte dost, určitě se podívejte na článek Jany Novákové: Knižní inventura 2016. A my se budeme těšit u dalšího rozhovoru zase někdy příště. 😊




Žádné komentáře:

Okomentovat