Recenze: VE ZDECH (Martin Drtina)

Prvotina s originálním nápadem

"Takže už nejsi Snílek?" 


Za recenzní výtisk děkuji autorovi Martinu Drtinovi
Chci zakoupit fantasy román Ve zdech


Autor Martin Drtina mě oslovil a požádal o zrecenzování fantasy románu Ve zdech, kterou vydal u nakladatelství Krigl. V rámci našeho projektu jsem ráda přijala a upřímně jsem očekávala něco trochu jiného. Dílo mi nesedlo, ale potenciál rozhodně má.

Styl psaní je běžný pro začínající autory. V er-formě se autor občas trochu zamotal, některé věty vyznívaly křečovitě. Opakování slov se bohužel vyskytuje v textu častěji, než byste očekávali.
Díky vícero pohledům jsem očekávala, že autor více využije možností, jak své čtenáře napínat. Mně by v orientaci pomohlo, kdyby byly jednotlivé pohledy nadepsané. Své čtenáře hned z počátku zahltil spoustou postav a různých úhlů pohledů, z toho důvodu se mi dílo četlo pomaleji. 

Naštěstí to Martin Drtina neprotahoval a hned v první kapitole už se dostal Richard za zeď a začínalo dobrodružství. Už od začátku se setkáváme s více hrdiny a čtenář tak nějak táp.

"Láska není o protikladech, ale o tom, co mají dva lidé společného."

Dramatik Richard je hlavní hrdina románu Ve zdech. Jeho první divadelní hra měla úspěch, ale on se místo toho lituje a touží spát. Stále ho trápí, že ho jeho velká láska opustila - takřka bezdůvodně. Nepříjemné je, že i ve snovém světě, je z něj sebelitující mužský, což je o to méně reálné, protože stále přemýšlí nad sebou, namísto aby vnímal místo, kde je. Prostor, do kterého se člověk jen tak nepodívá.

O hrdinech nemám moc, co vypovědět, protože je autor sepsal ploše a neměla jsem šanci je poznat. Nejvýraznější je Richard a ten na mě zrovna kladně nezapůsobil. Nejvíce uškodilo, že reakce postav působily v některých případech až nereálně a tím je podkopána uvěřitelnost celého příběhu. Postav bylo zbytečně velké množství, což je spíše na škodu, když ani ty hlavní hrdinové nejsou sepsáni tak, aby se mezi ostatními neztráceli.

"Nemá cenu se nikam hnát, když nemáme žádný plán. Tohle bloudění po stokách je nám naprosto k ničemu." 

Více dějových linek knihu trochu zahlcuje, jelikož se dost střídají a čtenář, který není natolik zainteresovaný, se může ztrácet. Nejsilněji na mě zapůsobila dějová linka, týkající se Richarda a Lily, dvou hlavních hrdinů, kteří spolu prožívali dobrodružství. Těch se týkají ty nejzajímavější spletitosti a situace, které v některých případech byly příjemným překvapením.

Fantazii využíval Martin Drtina opravdu štědře a vykreslil velmi neobvyklý a zajímavý svět, se kterým jste se nejspíš ještě nesetkali. Zprvu jsem měla obavu, že mi líčení postupem času bude připadat až příliš chaotické, protože se k sobě některé věci přímo nehodily, ale nakonec právě ta neobyčejnost vyzdvihla celý román, aniž by působila jako slátanina.
Svět, který vymyslel, byl opravdu velmi působivý a originální, na někoho možná více spletitý, ale autor dokázal, že to má z velké části promyšlené. A myslím, že nejednoho čtenáře tím zaujme.

Překvapilo mě, že nejde o knihu, která je pro děti a mládež, ale pro dospělé čtenáře, protože některé situace nejsou zrovna pohádkové, jak bych očekávala. 
Humor je spíše pro nenáročnější, takový jemnější a jednodušší, ale osvěžuje atmosféru. 
Ženy samozřejmě budou nadšené z romantiky, která je nenásilná a lehká, takže zas o trochu děj okořenila. Láska mezi hrdiny pro mě byla rozhodně bonus, protože jsem romantický typ. ,o)

"Čeho se mám přestat bát?" zeptal se Richard, když se po pár vteřinách oklepal z leknutí, které přetrhlo proud jeho myšlenek. 

Co bych vytkla? 
Text nemá správné formátování a čtenář je tak vystaven téměř nepřetržité vlně textu bez odsazení, díky čemuž je kniha méně čtivá. 
Ve zdech nebyl román pro mě, přišel mi už od první kapitoly málo uvěřitelný a urychlený. Pokud by se některé pasáže, které nejsou pro děj až tak důležité, vynechaly, rozhodně by postavy i kniha samotná působila uvěřitelněji. 


"Jak jsi mi to mohla udělat?" křičel dál Richard, v němž se najednou spustila celá lavina. 

Martin Drtina je začínající autor a náročnější čtenář pozná, že neumí pracovat s textem tak, aby svou knihu vyzdvihl. Dělá začátečnické chyby - některé odpustitelné, jiné naopak velmi kazí děj. Ale já knihu z objektivního hlediska nevidím zas až tak špatně. Měla jsem možnost číst méně povedené prvotiny. V románu Ve zdech je vidět snaha, touha a péče, kterou své knize autor věnoval.

Knihu bych doporučila nenáročným čtenářům fantasy, kteří touží objevit nápaditý svět, který rozhodně zaujme.


Knižní obálka: Podle té jsem tipovala, že kniha bude pohádkovější a více pro děti. K románu by se tedy podle mého hodilo něco dospělejšího, ale jinak je zajímavá.




"Sny jsou skutečné. Noční můry také. A proto je musí někdo pochytat. Ve zdech každého pokoje, ve kterém někdo někdy snil, se nachází Kraj snů, plný nejrůznějších postav, jejichž úkolem je chránit svět Snílků. Co kdyby se ale ve zdi objevila trhlina a hrozilo, že noční můry zaplaví svět za zdmi? Jedinou nadějí je Snílek Richard, který se dostane do zdí své garsonky. Postupně ale začne zjišťovat, že ne všechno je takové, jaké se zdá být, a o žádnou záchranu světa možná vůbec nejde. Někdo má totiž úplně jiný plán."

Nakladatelství: Krigl
Rok vydání: 2014
Žánr: Romány, Sci-fi a fantasy
Počet stran: 224
Vazba: brožovaná



1 komentář:

  1. Jak se znám, tak já bych se ztratila a to nemám u knih moc v lásce. Jsem strašná cíta, že :D

    OdpovědětVymazat