Rozhovor s autorem Dominikem Barvínkem: NA TRILOGII DO ŘÍŠE VĚČNOSTI JSEM PRACOVAL DEVĚT LET.

Autora Dominika Barvínka znáte díky jeho fantasy trilogii Do říše věčnosti i jeho románu Klíče světla, který je volně ke stažení. Více informací naleznete na FB stránkách. Já jsem dostala možnost recenzovat celou trilogii tohoto autora, ale bohužel mi nesedl ani styl psaní a ani samotný žánr. Zrecenzovala jsem tedy první díl a tak můžete počítat s tím, že celá trilogie bude nabídnutá našim recenzentkám, popřípadě se dostane do výběrového řízení, kde bychom jí chtěly vybrat toho nejvhodnějšího čtenáře. Pokud vás fantasy trilogie zajímá, pusťte si knižní trailer!

Ráda bych poděkovala Dominiku Barvínkovi za vyčerpávající odpovědi a spolupráci. Přeji štěstí s dalšími knihami a spousty spokojených čtenářů. :o)

Zdroj: CBDB.cz


Jak dlouho jsi pracoval na své trilogii Do říše věčnosti?

Na trilogii jsem pracoval devět let. Práce se rozběhly už v roce 2006 a první návrh příběhu byl dokončen přesně o rok později. Tehdy jsem počítal s tím, že vzniknou jen dvě knihy, ale během přepracovávání příběh rostl. Po dokončení prvního dílu měla kniha zhruba kolem pěti set stran, a protože jsem nechtěl vydávat tak velkou knihu, rozhodl jsem se ji rozdělit na dva plnohodnotné díly. První díl tedy vyšel v roce 2012 a druhý o rok později. Třetí pak v roce 2015.

Co nebo kdo tě inspiroval k napsání trilogie?

K napsání trilogie mě nejvíce inspirovala trilogie Pán Prstenů, která je spolu s filmovým zpracováním moje nejoblíbenější. A také sám „osobně“ žánr fantasy. Je to můj nejoblíbenější.


Proč ses rozhodl pro vydání u nakladatelství Nová Forma? Zkoušel jsi oslovit i jiná nakladatelství? 

Ano zkoušel, ale většinou si za vydání účtovaly nemalé částky. Navíc velká nakladatelství, do kterých pošlete svůj rukopis, vám nedají ani ve stanovené lhůtě, kterou tam mají na přečtení vašeho rukopisu, vědět, a tak musíte své dílo vydat na vlastní náklady. A nemusí jít ani o špatně napsané dílo. Nová Forma přistupuje k začínajícím autorům trochu jinačím způsobem – nestojí to tolik peněz.


První díl, který jsem četla, odpovídá dílu začínajícího autora, kde by bylo zapotřebí se knize mnohem více věnovat. Ty jsi mi říkal, že první díl takhle působí i na tebe, proč ses tedy rozhodl pro vydání, když tobě samotnému přišlo dílo neúplné?

To je pravda. Na prvním díle jsem začal pracovat, když mi bylo čtrnáct let. Tehdy jsem byl hodně naivní, ale protože mě to moc bavilo, měl jsem touhu dílo dotáhnout do konce. Chtěl jsem sám sobě udělat radost. Tím myslím ho vydat i v takové podobě jak je, i když jsem text přepracovával snad nesčetně krát a moc se snažil ho dostat na nějakou úroveň. Najít tu správnou technickou chemii textu mi dělalo velké problémy. Byl jsem doslova zoufalý, protože mi to vůbec nešlo. Toužil jsem psát jako vypsaný autor a tlačil jsem moc na pilu a to byl myslím kámen úrazu. Člověk musí tak nějak vyzrát, aby mohl dobře psát. Chce to čas, číst během toho knihy, protože jedině čtením si člověk nabírá zásobu slov a rozvijí si fantazii. Chybou také bylo, že jsem se soustředil nejvíce na příběh a vypustil vykreslování postav. Tím čtenář ztrácí možnost se s jednotlivými postavami sžít. Držel jsem se jedné věci. Udělat příběh tak, aby odsýpal, aby kapitoly byly co nejkratší, ale aby zároveň něco nabídly a to byla částečně chyba, i když jsem zastáncem krátkých, příběhově obsáhlých kapitol. S odstupem času si uvědomuji, že všechny kapitoly jsou svým obsahem zaměřeny spíše na příběh, proto se o postavách téměř nic nedozvíte. Věřte mi, že jsem měl plnou hlavu jen příběhu, proto jednotlivé postavy nedostaly prostor. Další chybou byla velká rozsáhlost příběhu, který se postupem času stává mnohem propracovanější, než se v prvním dílu mohlo zdát. Proto je kniha v takovém stavu, jak je.


Druhý díl jsem rozečetla a nemohla jsem se přenést přes začátek kvůli textu, který znovu působil, že jsi asi neměl moc času se knize věnovat. Přepisoval jsi své texty nebo ses rozhodl po napsání ihned k vydání? 

Jak jsem výše uvedl, pracoval jsem na první i druhém dílu zároveň proto byl text stejný ne-li horší. Ale kdybys četla dál, myslím si, že tam malé zlepšení je. Ale nechci sám sebe posuzovat, to musí zhodnotit jiní, než já. Času bylo dostatek, spíše to bylo tím, že mi chyběla dostatečná zásoba slov, abych se mohl lépe rozepsat. Kdybych ti dal přečíst úplně první neupravený originál, nejspíše bys nečetla ani ten první díl. Myslím si, že třetí díl je na tom ve srovnání s těmi dvěma lepší, teda na mě tak působí, ale jak říkám, nechci sám sebe posuzovat. Text jsem přepracovával mnohokrát, ale pořád mi v tom něco bránilo. Zřejmě to bude tím nedostatkem slov.


Zdroj: Do říše věčnosti

Mně se trochu pletla jména, která byla u některých velmi podobná. Nedělalo ti to při psaní problém? 

Vůbec ne. Je to zvláštní, ale měl jsem přesně daný, co která postava je, co umí. Vím, že si jsou podobní, ale vymyslet originální jméno tak, aby se dalo snadno přečíst, mi dělalo problém. Proto jsou si některá jména podobná, ale zcela odlišují tu danou postavu.


Fantasy putování za daným cílem není nic neobvyklého, proč ses rozhodl právě pro takové dobrodružství?

To máš pravdu, nic neobvyklého to není, ale záleží, jak k tomu přistupujete. Jsou jednoduché příběhy s jediným cílem, ale nejsou moc propracované. Pak jsou příběhy, kde je to zase opačně. Můj názor je takový, že jednoduchá zápletka, kdy víte, že cílem toho příběhu je to jediné, můžete během toho přemýšlet nad něčím jiným. Třeba nad tím, jak k tomu došlo a jakým způsobem toho cíle dosáhnout, aniž byste zapomněli na to, co je vlastně cílem celého příběhu.

První díl na tebe určitě působil jednoduchým dojmem, také na mě tak působí, protože to byl záměr, ale ve druhém díle se to malinko ztíží, poněvadž se tam začnou řešit některé věci podrobněji. Chtěl jsem to tak udělat, aby se čtenář sžil mnohem víc s příběhem. Kdybych na něj vybalil všechno hned ze začátku, nejspíše by se v tom začal ztrácet. A tím se dostáváme k té propracovanosti, která postupem času sílí, i když je stavěná na jednoduché pointě.


Je tvým snem stát se spisovatelem? 

Má touha v psaní příběhů je zatím velká, moc mě to baví a jen časem se uvidí, zda se ze mě spisovatel opravdu stane nebo ne. Bylo by to hezké, kdyby ano.

Pracuješ nyní na nějakém románu, který bys rád představil fanouškům? Na co se mohou v tomto případě těšit?

V součastné době pracuji na dvou projektech. Na tom prvním pracuji s kamarádkou. Je to pohádka, která se jmenuje „Kouzelné sny“. Sice to bude klasické klišé, ale podstata celého příběhu bude trochu jiná. Blížíme se pomalu ke konci, ale ještě nás čeká dost práce. Věřím však, že ji vydáme letos.

A druhý projekt, na kterém pracuji je sci-fi. Vypráví příběh o jedné vesmírné lodi a společnosti, která se zabývá hledáním vzácných artefaktů disponující různě vzácnou energií. Nechci zacházet do detailů, protože ještě nemám vše dořešeno. Jsem teprve na začátku, mám napsané téměř tři kapitoly a ještě nějaký ten čas to bude trvat.

Nevydal jsi pouze trilogii Do říše věčnosti, ale také samostatný román, který jsi vydal v e-book a je volně ke stažení. Proč ses rozhodl dát čtenářům možnost ke stažení zdarma? A jak bys je na knihu nalákal?

Myslím si, že je to další možnost, jak se k čtenářům co nejvíce přiblížit. Za většinu románů si začínající autoři nechávají zaplatit a čtenář tak kupuje „zajíce v pytli“, i když existují anotace, které vám říkají, o čem příběh je. Myslím si, že je to nejlepší a nejjednodušší způsob, jak si čtenáře získat. Zjistí aspoň, jak na tom jste, zda umíte psát, zda jste schopni vytvořit kvalitní dílo, aniž byste si za něj nechali zaplatit peněžní částkou. Čtenář si může kdykoliv dílo stáhnout pro svoje účely a myslím si, že pokud je minimálně spokojen, jistě to ocení. Jediná nevýhoda, kterou musí čtenář vytrpět je ta, že si ji přečte na nějakém elektronickém zařízení.

Kniha vypráví příběh o dvacetileté dívce, která žije prostým obyčejným životem, jako většina dívek v jejím věku.  Chodí na vysokou školu ekonomickou a jednoho dne se jí přestane dařit. Neudělá zápočet z matematiky, pohádá se doma s rodiči a přes domácí vězení, které dostane, inscenuje se svou nejlepší kamarádkou útěk z domu. Večer se jdou bavit do nočního klubu, kde se později rozdělí a naše hlavní hrdinka příběhu jde domů sama. Při cestě ji však srazí auto a od toho okamžiku se jí mění celý život.

I když se může zdát, že už něco podobného tady je, nebo jste četli, kniha obsahuje mnoho myšlenkových úvah ze života a ztotožňuje je s problémy běžných lidí v životě. Je vyprávěna samotnou dívkou z první osoby, která vám představuje svůj životní příběh, který se může, ale nemusí stát i vám. Kniha je sice určena pro dívky od 15 let, ale i ostatní čtenáři si v tom můžou něco najít. Můžete si ji stáhnout kdykoliv na www.kniznieshop.cz.


Zdroj: Projekt Podpora českých autorů

Chtěl bys do budoucna svou trilogii někdy přepracovat a vylepšit nebo se raději věnovat novým dílům? 

Všechny tři knihy projdou po technické stránce velkými úpravami, ale je to běh na dlouhou trať. Trvá to nějaký čas. Příběh se zas až tolik nezmění. Zůstane takový, jaký je teď, možná pár věcí se upraví, ale budou to jen drobnosti. Nemůžu vám s jistotou říci, kdy to bude hotové, ale druhé vydání všech třech knih určitě bude.

Věnovat se dalším dílům určitě budu, protože jak říkám, stále mě psaní baví a doufám, že to ze mě jen tak nevyprchá.


Jaké čtenáře by tvá trilogie mohla zaujmout a co by se jim v tvých dílech mohlo líbit? Proč by si tvé romány měli přečíst?

Jde především o čtenáře, kteří mají rádi fantasy žánr, a pak ti, kteří mají rádi i jiné bytosti, než jsou elfové, trpaslíci a lidé. V knize se setkají s anděly, minotaury nebo druidy. Dále to jsou překvapivá odhalení, záhady, různé zvraty, kterých se během putování s hrdiny čtenář setká. Podívají se i na neznámá místa, která v jiných fantasy příbězích nenajdou, jako je například nebeské město.

Myslím si, že jde o to, jakým způsobem je vyřešen celý příběh. To jakou hloubku příběh má, i když je stavěn jen na jednoduché pointě střetu mezi dobrem a zlem. Kapitoly jsou vesměs krátké, stále se v nich něco děje a rychle se čtou.


V dnešní době není složité ztratit se mezi ostatními autory, protože začínajících autorů je opravdu spoustu. Čím jsi ty jako spisovatel výjimečný a proč by si tě měli čtenáři zapamatovat a těšit se na další tvé knihy?

Snažím se stavět svůj příběh na jednoduché pointě s cílem ho co nejvíce propracovat. I třeba do těch nejmenších detailů. Myslím si, že spousta čtenářů, kteří si přečtou nějaký jednoduchý román, mají na nějaké zásadní události v příběhu otázky, které ale bohužel nebyly během čtení zodpovězeny. Buď bylo cílem autora to nechat tak, aby si odpovědi čtenář domyslel, nebo se tím nechtěl zabývat. Já se naopak snažím vnést do příběhu odpovědi na nejdůležitější události, které souvisí s příběhem. Nevím, jestli se mi to podařilo v mé trilogii, ale snažil jsem se, aby na vše dostal čtenář odpověď. Také se nesnažím příliš popisovat, ale hned jít k věci. Sám nemám rád ty dlouhé pasáže, kdy se nic neděje a až na pár stránek se opravdu něco děje. Vždycky nad tím kroutím hlavou, jak je možné, že tohle autora baví. A jsou to díla těch autorů, kteří umí psát tak krásně, ale svůj potenciál zavrhnou v příliš velkém popisování a rozvíjení nedůležitých pasáží, u kterých nejeden čtenář usíná. Ale každý má své způsoby a představy, jak svůj příběh co nejoriginálněji zpracovat. Snažím se tohle nedělat a dostat do každé kapitoly nějaký zásadní posun v příběhu, kdy si čtenář neřekne, že by tuhle kapitolu mohl zrovna vynechat a nic zásadního by se nestalo.


Zdroj: Projekt Podpora českých autorů

Co si myslíš o našem projektu Podporujeme české autory? 

Myslím, že váš projekt má velký potenciál a byla by velká škoda, kdyby skončil. Tohle tu v české literatuře chybělo a je dobře, že se toho někdo ujal, i když je to náročné nejen po psychické stránce, ale také to omezuje váš volný čas. Nedávno jsem četl na vašich stránkách, že hledáte nové recenzenty, grafického návrháře, aby vám udělal kvalitní, přehlednější stránky, což je dobře a jen tak dál. Takový projekt se musí neustále vyvíjet, aby začínající čtenáři měli pocit, že jejich díla jsou propagována na určité úrovni a je o nich širší zájem.


Žádné komentáře:

Okomentovat