Recenze: ZPÍVAJÍCÍ VĚŽE (Jitka Ládrová)


Zaslechla jsem Zpívající věže a bylo to krásné... 

Osobně patřím k zastáncům názoru, že nejlepší příběhy jsou ty o lidech, a většina mých děl je založených na obyčejných osudech, útrapách a v případě těch výše postavených na mocenských intrikách. Svět nejmocnějších umí být krutý. Přesto ale doufám, že si jej oblíbíte.


Za recenzní výtisk děkuji
autorce a editorce sbírky Jitce Ládrové
Chci zakoupit Zpívající věže



Jitka Ládrová je česká autorka fantastiky, která si mě získala povídkou Zákon smečky ze sbírky Mlok 2016. Také ve sbírce Žoldnéři fantazie 2015 - Inteligentní ledovce a jiné zrůdy si můžete přečíst její povídku Pomoc osudu. Není tedy pochyb o tom, že autorka psát umí, její díla patří mezi vítězná v literárních soutěžích. Pak očekáváte, že kniha, na které se podílela a do které vybírala ty nejlepší příběhy, bude také kvalitní a osloví vás. Mě nezklamala a nevidím důvod, proč by měla zklamat jiné. :o)

Legenda o zpívajících věžích - krátký a podmanivý příběh, který vysvětluje název celé sbírky. Je to rozhodně zajímavé a důvtipné. O světě nejmocnějších je krátký úvod do knihy od autorky Jitky Ládrové, která je editorkou sbírky. 

Ilustrace v díle, kde jde především o nápadité stavby vykreslené do detailu, i knižní obálku vytvořil Roland Havran. Díky tomu sbírka získala zvláštní nádech, jako by měl čtenář pocit, že se těch staveb může dotknout. Uvelebit se v nich a přečíst si daný příběh, ke kterému se ilustrace váže. Samotné kresby obsahují i informace o daných stavbách, což je rozhodně velkým plusem. Jako bonus je na poslední stránce také popis jedné takové Zpívající věže, což je poslední kousek mozaiky. Atmosféru pozvedl ilustrátor dokonale. 

Velmi oceňuji, že Jitka Ládrová ke každé povídce napsala tzv. pár slov, tedy krátký úvod, který čtenáři ozřejmí, o čem povídka je. Já jsem něco takového hledala na konci knihy, ale je mnohem šikovnější, když to má čtenář přímo pod nosem u samotného příběhu a tak ví, čeho se bude povídka týkat a možná ji uvidí očima editorky.  Vážím si toho, že Jitka Ládrová upřímně u každého textu řekla svůj názor, i to, co se autora či povídky týkalo. 

Sbírka obsahuje nejen české, ale i slovenské příběhy, které já ovšem recenzovat a soudit nemohu, protože v tomto jazyce obvykle nečtu a některá slova jsou pro mě neznámá. Povídky jsem si však přečetla a mohu vám k nim i tak něco napsat a informovat vás. :o)

„Tohle je Alere ze Země nikoho. Mé jméno je Vanhalen a jsem bývalým strážcem Zpívajících věží.“


Jednotlivé povídky: 


Novicka - Jela Abasová
Povídka slovenské autorky se umístila na třetím místě a vypovídá o dvou sestrách, z nichž jedna má být královnou. Jela Abasová vykreslila zajímavý příběh s kreativním zpracováním a trošinku drsnou líbivou zápletkou. Text obsahuje jako bonus i poetické verše!

Cesta poznání - Patricie Kudelová
Editorka přiznává, že dílo upravila, aniž by o tom samotná autorka věděla, jelikož s ní ztratila kontakt. To mě jako čtenáře i recenzentku trochu zaskočilo a netušila jsem, nakolik je tedy příběh původní. 

Hlavní hrdinové patří do středověku a putují krajinou. Jejich dobrodružství je čtivé, i když z počátku nepříliš akční, ale lákavé. Bylo příjemné s nimi na chvíli putovat, především díky tomu, že v jejich světě se o slovo hlásila magie. Možná se v povídce objevuje až příliš postav, ale není problém se mezi nimi zorientovat. Pointa je jemná a svěží, hodnotná a vrhá na povídku dobré světlo.

Posledný bastard - Erik Kováč
Jitka Ládrová přiznává, že Petr Kováč je začínající autor, jehož dílo prošlo mnoha úpravami, ale dokáže zaujmout svými nápady. 

Děj se odehrává mezi seveřany a mě osobně zaujala otcovská láska, která byla působivě vylíčená. Bylo trochu horší se v povídce vyznat díky různým slovenským výrazům, které jsou pro mě neznámé, ale i přesto zapůsobily silné emoce. Jitka Ládrová měla pravdu, tento příběh rozhodně má své místo v této sbírce zaslouženě.

Parní věk - Pavel Koudelka
Ohromným překvapením je drabble, které je neočekávané, ale rozhodně je skvělým zpestřením. Má své kouzlo, ale víc čtenář pochopí, pokud umí číst mezi řádky a domýšlet si ten středověký svět.

Ptáčník - Vendula Brunhoferová
Styl psaní je příjemný, ale snad tím, že povídka patří mezi ty delší, v ní některé situace působí lehce účelově, což každý nemusí ocenit. Od předchozích povídek nevyznívá tak nadlehčeně, ale spíše tvrdším dojmem. Hlavní myšlenka je zajímavá a hodnotná. Týká se především lidských slabostí a příliš nezobrazuje svět středověku takový, jaký mě doposud ve sbírce vítal. Tak nějak porušila to kouzlo, které povídky mezi sebou mají, což je škoda. 

Pravda o strážci z Hoganova přístavu - Věra Mertlíková
Povídka, která se umístila na druhém místě, napravuje pohled na svět nejmocnějších a znovu navazuje na to středověké kouzlo, které tak krásně začalo. Souhlasím s Jitkou, která napsala, že děj má rychlý spád a obsahuje spoustu nečekaných zvratů, přitom však nepostrádá lehkost a hravost. Navíc je v ní i surová melodická písnička, která se rozhodně zalíbí.

Čo patrí moru - Jena Abasová
Vítězná povídka jako třešnička na dortu je na konci knihy a vychutná si ji především ten, komu slovenský jazyk nedělá problémy. Ale i tak se dá přečíst a mohu říct, že atmosféra byla povedená. Lišila se od předchozích příběhů tím, že byla temnější. Smutná a srdceryvná zároveň. 

Sbírku hodnotím pozitivně. Na to, že autoři jsou začínající, tak odvedli opravdu skvělou práci a v mnoha případech ukázali i neotřelou fantazii. Dokážou probudit emoce a vtáhnout do děje. Každý si najde svou povídku ze středověku, kdy se vzduchem vznášela kouzla a klouzala jako melodie mořským vzduchem.

Žádný vodní národ není. Divné řeči se vedou odjakživa a není na nich ani slovíčka pravdy.

Nápad Zpívajících věží je rozhodně výjimečný a má hodně, co nabídnout. Jednotlivé povídky se tohoto tématu dotýkají a každý autor to pojal podle svého. O autentické texty tedy rozhodně není nouze. 

Letos v červnu by měla vyjít nová fantasy sbírka z druhého ročníku s názvem Struny osudu. Pokud si přečtete tuto knížečku, rozhodně budete mít chuť i na tu druhou. :o) 

Já sama oceňuji, kolik práce autoři a hlavně Jitka Ládrová odvedla a doslova do detailu vytříbila celou sbírku. Neměla jsem pocit, že by mi snad něco chybělo. Dokáže okouzlit, i když z počátku jsem ohledně námětu Zpívajících věží byla skeptická, nakonec si odnáším velmi příjemný zážitek.

Co bych vytkla? 
Mělo by jít o povídky z prvního ročníku, který se uskutečnil v roce 2016, ale příběh autorky Venduly Brunhoferové se ve sbírce vyskytl bez hodnocení porotců a jak sama editorka píše, tak dokonce až po ukončení soutěže. Ne každý čtenář a autor to může považovat za férové!

Komu bych knihu doporučila? 
Sbírka povídek potěší čtenáře fantasy, kteří mají v oblibě děj odehrávající se ve středověku, napětí a svěží kouzlo Zpívajících věží... 


Knižní obálka: 
Odpovídá danému tématu a vypadá velmi pěkně. Ilustrátor opravdu odvedl skvělou práci! :o) 




Anotace: 
Vydejte se na pobřeží Starého kontinentu a buďte součástí osudů správců Zpívajících věží, nechtěných synů a odvážných žen a mužů, kteří si v sobě nesou temnou minulost. Sedm příběhů – šest nadějných českých a slovenských autorů – jeden svět! To nejlepší z prvního ročníku soutěže Zpívající věže.

Nakladatelství: Straky na vrbě
Rok vydání: 2017
Žánr: Povídky, Literatura česká, Fantasy
Počet stran: 192
Edice: Česká fantasy
Ilustrátor: Roland Havran
Vazba: brožovaná




2 komentáře:

  1. ...pořád nechápu, jak se mi s tím drabbletem podařilo uspět :)
    Díky.

    OdpovědětVymazat