Recenze: KACHNÍ MĚSTEČKO (Veronika Brožková)

Nevýrazné pointy v nepropracovaných povídkách.




Za recenzní e-výtisk děkujeme nakladatelství Má kniha.cz
Chci zakoupit titul Kachní městečko


Kachní městečko je plné mikropovídek o životech obyčejných lidí, kteří stereotypně žijí ze dne na den. Mají své vlastní neduhy a probíjí se osudem jako každý druhý. Nostalgických a reálných příhod je pětatřicet a povětšinou mají pesimistický nádech...


S ohledem na počet příběhů vám nemohu představit všechny, ale několik jich bude stačit, abyste pochopili, v čem se mikropovídky tak moc podobají...

Zázvorový čaj
Název je nutné brát s nadsázkou, protože se mikropříběh v er-formě minulého času týká především vztahu Marie a Františka, kteří sklouzli ke stereotypu a jeden z nich cítí syndrom vyhoření. Běžný námět, očekávaný konec a lehká pointa, u které vás nic nepřekvapí.

Ráno
Tentokrát se setkáváme s manželi na dovolené. Prakticky stejný námět, trochu to čeří rozdílný konec. Mikropovídka v er-formě působí obyčejně a nudně snad především proto, že je téma stejné a opakuje se obdobný manželský rozhovor jako u příběhu Zázvorový čaj.

Snídaně
V er-formě přítomného času se seznamujeme s Milošem, zřejmě bezdomovcem, který má zálibu v alkoholu. Taková ztracená existence, která se vlastní vinou odcizila svým dětem. Důvod se čtenář nedozví, samotná mikropovídka je nedomyšlená.

Smolík kachní slečny
Mikropovídka má svůj autentický styl v ich-formě přítomného času, zobrazovaný nespisovnou řečí, která se k hlavnímu hrdinovi víc než hodí. Oťas je hospodská osobnost, která věří ve své kvality a nebojí se je prodat.

Kavárna
Krátký rozhovor v kavárně v er-formě přítomného času zřejmě poukazuje na to, že každý má nějaké sny či poslání a za tím je možné si jít. Záleží jen na průbojnosti a cílevědomosti. Tyto dvě vlastnosti nejspíš hlavní hrdinka nepostrádá.

Modelka
Půlstránkové vyprávění v er-formě vás seznámí se ženou, která si užívá luxusu...

Sny - nesplněno
V ich-formě přítomného času vás zahltí myšlenky hlavního hrdiny, jsou rozevláté, chaotické a pološílené. Má neskutečné množství snů a chtěl by dělat spousty věcí. Ne všemu čtenář možná porozumí, je potřeba číst obezřetně.

Nebe a cigárko
Mikropovídka zobrazuje v ich-formě namachravaného hlavního hrdinu. Po mejdanu ho trápí kocovina, myšlenky mu ubíhají všemi směry. Text obsahuje i vulgární slova a pocit bezmoci.

Deštníky
Mikropříhoda v er-formě minulého času se lehce zabývá psychologickým prvkem a stereotypem života.

Alobalový křídla
Hlavní hrdina v ich-formě seznamuje čtenáře se svým životem, který se nelíbí jeho rodině. Přemlouvají ho, aby si neničil život, on to ale vidí jinak.

Karamelové pudinky
Prodavačka Ljuba se zabývá svým životem, v er-formě přemýšlí nad kolegyní a přitom zapomíná, že jiným se mohou životy měnit tak neočekávaně, jak by ani netušila.

A další obdobné krátké texty...

Ledabyle působící příběhy jsou opravdu velmi krátké, takže čtenář nemá možnost si z nich prakticky vzít vůbec nic. Jsou minimálně propracované a obsahují všední témata. Podle všeho se autorka těmto běžným motivům věnovala schválně, aby poukázala na problematiku některých námětů. Bohužel mikropříběhy působí v některých případech nedokončeně a čtenář nevnímá pointu. A pokud, tak velmi slabě.

Charaktery se s ohledem na krátké texty nedají hodnotit, ústřední postavy jednotlivých povídek jsou si velmi podobné. Někdy to působí, že Veronika Brožková neměla zájem se nad samotnou příhodou více zamyslet a zobrazit silněji podstatné informace. Obávám se, že takové povídky musí psát opravdu autor, který dokáže dát důraz na podstatné informace, vynechat zbytečnosti a vytáhnout z textu silnou pointu. Nic z toho se autorce zrovna nedařilo, ačkoliv některé texty působí lépe. Vy ovšem máte pocit, že čtete narychlo psané slohové práce.

Názvy povídek neučarují, působí stejně obyčejně jako příběhy. Někdy můžete mít pocit, že se vlastně k textům dvakrát nehodí a dalo by se najít zajímavější a vhodnější pojmenování. Určitě je plusem, že styly psaní autorka vhodně mění a tím se snaží udržet si pozornost čtenářů. Kniha je krátká, ale už po pár stranách vás texty začnou stravovat kvůli jejich povrchnosti. Sem tam se Veronice Brožkové podařilo vykreslit i nějakou emoci, ale bohužel minimálně. Je škoda, že se autorka textům více nevěnovala, měly by svůj potenciál, stačilo by z nich vymazat tu nevýraznost, lépe je propracovat a silněji vykreslit pointy.

Netuším, komu bych mohla titul doporučit. Takové slabé a povrchní dílo si sice může najít čtenáře, ale mnoho jich určitě nebude.


Knižní obálka:
Kachny v koupelně... Obálka na mě působí jako kýč, ale zřejmě podle autorky poukazuje na všední život. Já bych si představovala odlišnou ilustraci, i když je fakt, že je poukazováno na to, že si čtenář od knihy nemá mnoho slibovat...




Anotace: 
Melancholicky laděná sbírka povídek Veroniky Brožkové je kaleidoskopem mikropříběhů o hledání a ztrácení lásky, štěstí a naděje, o pocitech a představách postav a postaviček z ulic, bytů a hospod městské periferie, volně svázaných blízkostí hnízdiště divokých kachen v říčním zákrutu. Kachní městečko je po Hořkých lízátkách, vydaných Literární akademií Josefa Škvoreckého, autorčinou druhou knihou.

Nakladatelství: Má kniha.cz
Rok vydání: 2015
Žánr: Povídky
Počet stran: 54
Formát: ePUB, MOBI, pdf


Žádné komentáře:

Okomentovat