Recenze: UNIVERZÁLNÍ KATALOG ZOUFALCŮ (Přemysl Krejčík)

Generace Y očima Přemysla Krejčíka

 „Dobře, tohle je předsudek, ale nikdy jsem neřekl, že jsem dokonalý, že nemám předsudky, že nejsem plný zášti a závisti.“ (Str. 185)


Za recenzní výtisk děkuji autorovi Přemyslu Krejčíkovi

Chci zakoupit titul Univerzální katalog zoufalců!


Už název knihy vám nastiňuje nejen samotné hrdiny a děj, ale také způsob, jakým dílo může zapůsobit na vás. Autor se snažil vystihnout generaci Y všeobecně a bez světlých výjimek. Vybral tento směr a tu většinu lidí vám zobrazil svýma očima. Podařilo se mu to? To už musíte posoudit sami.


Styl psaní je surový, silně podkresluje reálnou atmosféru a neoplývá ničím, co by celkový pohled na knihu zlehčilo, což je dobře. Nejedná se o jednoduché téma. Přemysl Krejčík tvárně a šikovně pracuje s různými úhly pohledů, smyslně přeskakuje z er-formy do ich-formy, aniž by čtenáře popletl. Právě díky tomuto zpestření obsah působí velmi kreativně, ačkoliv to není přesně ta tvořivost, na kterou jsou od něj zvyklí čtenáři fantasy sbírky Kybersex.

Univerzální katalog zoufalců obsahuje celkem sedm povídek, které jsou vzájemně propojené. I to je skvělým ozvláštněním, ovšem pokud máte horší paměť, nebo čtete s přestávkami, může to být velký problém, jelikož si budete plést hrdiny, nebo je opomenete úplně. 

Ticho. Tak nepříjemný ticho a jiný už to nebude. (Str. 167)

Charaktery jsou reálné, živé, ale tak trochu působí jako by se přílišně neodlišovaly. Spojuje je až příliš moc prvků. Je to způsobeno především tím, že se sobě podobají i povídky. Prakticky mají stejné náměty, protože se autor snažil zobrazit problematiku dané generace, kterou bohužel opakuje ve stejném duchu až do konce knihy. Zajímavými je dělají především prvky, které jsou lehce kontroverzní - zneužívání, homosexualita, manipulace...

Mezi základní prvky příběhů patří hledání sebe sama. Mnozí z hrdinů živoří a netuší, kam je život zanese. Nemají zájem snažit se sami najít nějaký směr a putovat za ním. Další, co je očividné a stejné(,) je jakási touha nebýt sám. Rádoby láska, sexuální zážitky a bezmoc, když se to nepodaří... S ohledem na to čtenáře při čtení silně ovlivňuje knižní realita - zoufalství, smutek, depresivnost dané situace. Pokud něco obdobného prožíváte, zřejmě emoce budete vnímat ještě masivněji. 

Ráda bych vyzdvihla fakt, že autor si tak trochu hraje na boha, což má kladný dopad na publikaci. Takové to Kdyby se v příběhu objevuje a dodává vám pocit, že přece jen mohlo být všechno jinak. Ať už jde o naději (,) nebo nostalgii z toho, že se jedná o vteřiny, kdy hrdinům něco uteklo... Velice snadno se pak s nimi můžete ztotožnit, pokud jste něco obdobného zažili. 

Erotické prvky nejsou nijak výrazné. Přemysl Krejčík je llíčí s jakýmsi nezájmem. Jako by tím chtěl říct, že do života patří, ale nejsou tím hlavním. Je to jen přestávka mezi sledováním televize a odchodem do práce. Touha, která některé jedince silně ovládá a nutí jednat tak, jak by za střízliva nejednali, je výraznější, jako by jí dával většinu problémů svých postav za vinu. 

Sedmý příběh je, dá se říct, raritou - tedy alespoň pro mě. Já osobně jsem měla možnost poprvé číst povídku formou slov, která jsou napsaná v rozích stránek po jednom. Velmi originální, i když na čtení trochu složitější. Pokud máte rádi neobvykle pojaté literární útvary, rozhodně si vás povídka získá. 

Cílem této sbírky je zřejmě zobrazit bezútěšnost generace, která stále tápe a hledá. Nutno podotknout, že musíte brát v potaz, že existují i výjimky, které tu byly opomenuty právě s důrazem na tu pomíjivost. Ne každý bude se zobrazením daného problému souhlasit, protože to zkrátka vidí jinak, žije odlišným způsobemnebo si nechce přiznat skutečnost. Ovšem na druhou stranu je to úžasný náhled do životů lidí, které lze porovnávat.

Podle některých komentářů kniha zobrazuje především generaci dvaceti až třicetiletých, s čímž nesouhlasím. Podle líčeného prostředí, kdy se díky první povídce ocitáme ještě v komunistické době, nebudou dvacetiletí vůbec tušit, oč jde. Třicetileté to bude míjet a více příběhy poví právě starším generacím. Ty ve sbírce podle všeho najdou větší zalíbení a nejspíš v ní naleznou i podporu svých vlastních názorů. 

Titul je rozhodně kvalitní, má svůj potenciál i kouzlo, ale nehodí se pro každého. Rozhodně nedoporučuji lidem, kteří nemají v oblibě reálné romány a jsou spíše snílky. Tento typ příhod uspokojí ty, již mají spíše negativní pohled na tuto problematiku a nebrání se surovosti, která ji ztvárňuje. 


Knižní obálka: 
Velmi se podobá obsahu. Vidím v ní ukázku prostého života, do kterého zasahují pudy a prakticky je ztvárněn černobíle. 




Anotace: 
Generace devadesátých let tápe a bojí se dospět. Potácí se mezi prací a studiem, zakouřenými non-stopy a snobskými večírky, přechází od špatných k ještě horším partnerským vztahům. Hledá a obtížně nalézá vlastní identitu, mnohdy skrze sexuální zkušenosti.
Univerzální katalog zoufalců je břitce glosující románová mozaika, tvořená zdánlivě samostatnými povídkami. Postavy mnohdy postupují více příběhy, ale vždy mají jedno společné: Každým svým krokem nevědomky zasahují do života ostatních.

Nakladatelství: Pavel Mervart
Rok vydání: 2016
Žánr: Povídky
Počet stran: 215
Vazba: brožovaná



Žádné komentáře:

Okomentovat