Recenze: HRA NA SMRT (Jaroslav Velinský)


Nehrajeme na nervy, ale na smrt


Za recenzní e-knihu děkuji nakladatelství Mystery Press.

Mystery Press na FB

Chci si zakoupit román Hra na smrt.


Jaroslav Velinský je jedním z nejvýznamnějších autorů 60. let 20. století. Tato doba byla nejen pro spisovatele, nýbrž i pro celou československou společnost dosti náročná. Ač se tomuto období přezdívá „zlatá šedesátá“, jejich konec už tak lesklý nebyl. Autoři, kteří mohli v důsledku uvolňování režimu s menšími zásahy cenzury publikovat, si v druhé půli „šedesátek“ neškrtli, případně museli svoje díla vlivem tvrdé textové kontroly upravovat tak, aby byla poplatná režimu. Stejný osud postihl i  Jaroslava Velinského. Aby mohl dále publikovat, vymyslel si pseudonym Václav Rabský, který byl pro publikum záhadou, protože se objevil odnikud.

Hra na smrt je druhým dílem tetralogie, která původně měla být pentalogií, o policejním vysloužilci Augustinu Velikém. Ve skutečnosti se však jedná o jeho třetí případ. Prvním dílem je Spravedlivá pistole, která spatřila světlo světa v roce 1969. Následně autor pracoval hned na dvou titulech, a to na Mysu mrtvého muže a právě na Hře na smrt. Detektivní román Mys mrtvého muže však z důvodů spojených s rokem 1968 nikdy nevyšel. Po detektivce, která je předmětem této recenze, následuje Mrtvý z Olivetské hory. V roce 2010 Velinský dopsal Krvavou fontánu, kterou rozpracoval už v 60. letech, tím celou sérii uzavřel.

Detektivní příběh uzavřený v této knížce je zajímavý a čtivý. Rozhodně se při jeho interpretaci nebudete nudit,  protože skýtá spoustu aktivizačních prvků. Nejedná se o detektivní román v tradičním pojetí. Tento žánr je v odborné literatuře definován tak, že v něm vystupuje pouze jeden vyšetřovatel – často detektiv z povolání, jeden pachatel a řeší se jeden zločin. V tomto vyprávění jsou však všechna tři kritéria porušena, a proto musíme mluvit o aktualizaci tohoto žánru.

Při četbě si můžeme povšimnout nejen řešení vraždy, ale na pozadí pozorujeme sociální vztahy, práci veřejné bezpečnosti, která je zesměšňována, a spoustu dalších témat. Čtenáře překvapí a dostane do varu, když se snaží přijít společně s vyšetřovateli (policejní vysloužilec Augustin Veliký a tři další civilisté – Jozífek Smetana, Gréta Hornová a Kristina Danišová) na pachatele a motiv zločinu. Když už si myslíte, že víte, kdo trestný čin spáchal, zjistíte, že vás autor svedl do slepé uličky a vy se musíte vrátit a začít znovu od začátku. Za tu dobu, co se budete snažit, zemřou ještě další lidé. Proč? Ač má ve všech případech tato otázka jednu odpověď, musíte na ni přijít postupným rozplétáním.

Dílo je složeno ze dvou dějových linií. Delší patří Augustinovi a jeho vyšetřovací partě, kratší pak příslušníkům veřejné bezpečnosti. Již v poměru linek si můžeme všímat parodie práce VB. Parta civilistů pracuje organizovaně a cíleně, kdežto policisté fungují spíše jako přidavači. Je to zvláštní, protože téměř všichni z Augustinovy vyšetřovací skupiny se pohybují v umění. Charaktery postav jsou popsány do detailu, dokonce i vlastnosti a vzhled těch, které zazáří na chvilku a pak pohasnou. Co se týče policistů, tak kapitán Pařízek i nadporučík Dvořák jsou též zesměšněni. Hlavně tedy způsobem uvažování, protože nejsou schopni případ vyřešit. Logické věci, které dojdou Augustinovi a jeho partě téměř hned, musí být dvojici „bezpečáků“ vysvětlována několikrát, aby pánové pochopili.

Děj je odvyprávěn v minulém čase, a to subjektivní er-formou, která je doplněná mnohými dialogy mezi protagonisty. Text je plynulý, jednolitý a nikdy není narušován. Čtenář je napjatý jak struna a toto napětí povolí ve chvíli, kdy dojde k rozřešení nějaké zápletky. Kompozice je jednoduchá, protože se objevuje jen chronologický a retrospektivní postup.


Co by vás mohlo oslovit?
  • zajímavý pohled na práci vyšetřovatelů civilistů
  • parodie práce policistů
  • plynulost a kompoziční jednoduchost vyprávění
  • okrajový vhled do historie tehdejšího Československa
  • aktualizace žánru detektivky
  • použití rusismů a germanismů
  • zajímavý doslov autorova syna
Co by vás mohlo od čtení odradit?
  • autorova úprava díla – po zásahu cenzury (patrné zejména u druhého vydání knihy, třetí se blíží prvnímu, ale jsou použity i některé prvky z toho druhého)
  • překlepy a jazykové chyby
  • chvilková vulgarita, která však k dané situaci patří


Moje subjektivní hodnocení je vesměs pozitivní. Četbu jsem si užila, protože mi zprostředkovala nejen detektivní zápletku, ale také vhled do historie našeho národa. Chvilkami jsem text musela interpretovat intuitivně, protože bylo použito několika rusismů a germanismů. Avšak podobné romány, kdy musím při čtení přemýšlet, mám v oblibě. Kniha se pro mě tímto stala jedinečnou a dobře zapamatovatelnou. Nedá mi to, musím vypíchnout doslov, o který se postaral odpovědný redaktor titulu a syn Jaroslava Velinského v jedné osobě. Dozvěděla jsem se toho spoustu nejen o autorově tvorbě, ale i o jeho osobnosti a náhledu na dění v tehdejším Československu. Jediné, co mi vadilo, byly občasné chyby a překlepy v textu, které odváděly mou pozornost od vyprávění. Rušivě pak působil i úvod, kde pravděpodobně vydavatelům unikla ukázka z knihy Kdo jinému jámu kopá, která měla být až na konci. Než jsem se dostala až k onomu úryvku, netušila jsem, jak text souvisel s příběhem Hry na smrt. Po dočtení mi už bylo jasné, že nijak.

Hra na smrt si jistě najde své fanoušky mezi milovníky napínavých příběhů s nejednou detektivní zápletkou.

Obálka knihy odpovídá obsahu románu. Vidět můžeme tři lidi, kteří stojí před zvláštní budovou, na jejíž věži stojí kalich. Ten hraje obrovskou roli. Proč? Začtěte se a uvidíte.




Anotace:
Ptáci roznášejí městem ostatky mrtvé dívky, jejíž tělo se nakonec najde na nejméně pravděpodobném místě, které mají všichni na očích. Jen stará kartářka, kostelník a kroužek spiritistů vědí zřejmě víc, než kdo jiný.

Do vyšetřování případu se kriminalistům z okresu pod velením kapitána Pařízka a nadporučíka Dvořáka připlete bývalý kolega Augustin Veliký a jeho bohémští přátelé, malíř Jozífek Smetana a sochařka Gréta Hornová. Tajemství vraždy, která svým mystických pozadím připomíná jakýsi sektářský rituál, hrdinům dokonale znechutí jejich oblíbený vermut.

Druhý příběh Jaroslava Velinského s Augustinem Velikým vrací čtenáře do neopakovatelné atmosféry šedesátých let, přičemž vychází již potřetí, tentokrát v reprintu prvního vydání.

Jaroslav Velinský: Hra na smrt
Nakladatelství: Mystery Press
Žánr: detektivní román
Rok vydání: 2018
Počet stran: 270
Formát: epub, mobi, pdf





Žádné komentáře:

Okomentovat