Recenze: V SAMOTÁCH DUŠE: DENÍKY Z LET 1925 - 1954 (Jaroslava Lukavská)

Osobní svědectví o dobách minulých




Za recenzní e-knihu děkuji portálům Palmknihy.cz a eReading.cz.
Palmknihy.czeReading.cz na FB

Chci zakoupit titul V samotách duše: Deníky z let 1925 - 1954.



Jméno Jaroslavy Lukavské byste mezi populárními autory hledali marně. Jedná se o pseudonym ženy, která za první republiky pracovala jako zapisovatelka na ministerstvu. O to víc stojí za pozornost jako spisovatelka. Její jediný počin nese název V samotách duše: Deníky z let 1925 - 1954 a určitě by neměl chybět v knihovně žádného milovníka starých časů  a příznivce deníkové literatury


Jedná se o velmi osobní a autentickou výpověď. Záznamy byly nalezeny v pozůstalosti a jejich vydáním jsou čtenáři obohaceni o informace přibližující jak soukromý život Jaroslavy Lukavské, tak i  českou společnost první poloviny dvacátého století.

Kniha je rozdělena do čtyř částí. První z nich, pojmenovaná Jabloňový květ, je zasazená do let 1925–1926 a mapuje ranou dospělost Jaroslavy Lukavské. Pracuje jako úřednice – zapisovatelka na ministerstvu. Hned v úvodním deníkovém příspěvku zmiňuje přeložení na jiné oddělení, což těžce nese. Je velmi citlivá a bojácná. Na novém pracovišti se zamiluje do ženatého nadřízeného, který je o šestnáct let starší. Tento vztah se přelévá i do další části deníku nazvané Rozjímání (Dopis) z let 1929 až 1931. Struktura těchto záznamů je koncipována jako dopis milovanému muži. Jaroslava ví, že poměr se ženatým kolegou nemá budoucnost. Své pocity a prožitky popisuje spíše metaforicky a v náznacích, je na čtenáři, jak její zpověď pojme a pochopí.

Tedy, Viktore, přísahám Ti tady v těchto řádkách, že nikdy jsem necítila vůči Tobě jen stínek odporu po fyzické stránce, jak snad sis myslel. To, co mne od Tebe vzdalovalo, bylo hrozné zoufalství srdce. Ten podvědomý instinkt, že Tě jednou ztratím, že své ženě dáš přednost přede mnou, abys jí neublížil a na mne že se při tom nebudeš ohlížet. Bůh Ti to, Viktore, odpusť, jestliže to nechápeš. (Str. 44)

Třetí díl má podtitul Věže chrámu opravdovosti (1932 – 1933). Jaroslavě se podařilo vymanit z okovů planého vztahu. Seznamuje se s Daliborem Hodanem, přecitlivělým mužem poznamenaným útrapami první světové války, kterou prožil jako voják. Jaroslavě se blíží třicítka a Dalibor vypadá jako hodný a věrný člověk, který ji nikdy nezradí, je tedy jasné, že svůj vztah zpečetí svatbou.
Čtvrtá část se jmenuje Večerní zamyšlení. Časové rozpětí zahrnuje roky 1937 až 1954 a dává znát, že půjde o nejvážnější a nejdramatičtější část knihy. Jaroslavu čekají perné chvíle, co se osobního života týče. V deníku popisuje marný boj manžela s démony duše, jakož i stěžejní historické události, které zasáhly naši zemi. Zápisky mívají delší časové odstupy, jsou naléhavější a vyzrálejší. Přesto jsem měla pocit, že by si zasloužily více prostoru

Od 21. září 1938 pokouším se denně marně poznamenat si ve svém zápisníku, co se děje v našem národě. To, co prožíváme, je tak složité a nervy ubíjející, že nemohu psát. Jen sedím a hledím tupě před sebe... (Str. 238 – 239)

V průběhu let autorka prochází změnou, co se povahy a myšlení týče. Z ušlápnuté naivky, která žije život jako z červené knihovny, se postupem času a především pod tíhou událostí, stává vyzrálá a zkušenostmi ošlehaná žena. Jaroslava Lukavská milovala knihy. Četla hodně, zejména filozofická díla, z nichž ve svých záznamech často citovala. 

Deníky jsou psány klasicky v ich-formě. Při vydání byl text upraven dle platných pravidel českého pravopisu, zároveň zůstala zachována stylistická forma autorčina vyjadřování. Čtenáři, kteří jsou zvyklí na moderní češtinu současných spisovatelů, mohou při čtení pociťovat jisté obtíže. V kontextu s dobou, v níž deníky vznikaly, má však tato čeština jistý půvab a kouzlo starých časů. Díky tomu vyprávění působí autenticky a napomáhá čtenáři vcítit se do pocitů a prožitků autorky.

Knihu doporučuji všem, kteří se zajímají o osudy obyčejných lidí za první republiky i Protektorátu Čechy a Morava a touží vědět, jak česká společnost žila v časech minulých.


Knižní obálka: 
Dominantou obrázku jsou písmena, z nichž je složen motiv autorčina jména i názvu knihy. Obálka je jednoduchá, zároveň působí velmi propracovaně a profesionálně. 



Anotace:

Rukopis této knihy byl nalezen teprve nedávno v pozůstalosti jedné pražské rodiny. Jeho autorka, vystupující pod pseudonymem Jaroslava Lukavská, jej připravila ve formě strojopisu pravděpodobně v polovině padesátých let, a to na základě svých deníkových záznamů z let 1925 až 1954, které zachycují období od jejích jedenadvaceti do padesáti let. Autentická životní zpověď vzdělané a inteligentní ženy je dramatickou četbou, v níž se prolínají roviny jejího intimního života se společenskými a politickými událostmi dané doby. Množství postav a uzavřených příběhů dodává rukopisu charakter románu – o hledání a pozbývání lásky, o nacházení pravých hodnot, jež by obstály v proudu času. Kniha je zároveň bezprostředním svědectvím o pohnuté a tragické době.

V prvním dílu (1925–1926) je hlavní hrdinka ve svých jedenadvaceti letech přeložena v rámci svého zaměstnání na ministerstvu zahraničí na jiné oddělení. Zapisuje si zprvu dojmy ze zaměstnání, z kolegyň, popisuje atmosféru doby, ale posléze se její zápisky začnou věnovat jedinému tématu: silné a nezvladatelné náklonnosti, kterou k sobě začnou pociťovat s ženatým kolegou. Ve druhém dílu, zachycujícím léta 1929–1931, se hlavní hrdinka vyrovnává s tímto vztahem a pokouší se překonat své citové zmatky a morální rozpory. Třetí díl (1932–1933) se odehrává ve znamení nového vztahu. Hrdinka se ve svých sedmadvaceti letech seznamuje s mužem, jenž je poznamenán traumatickými zkušenostmi vojáka světové války. Po delším váhání s ním vstupuje do manželství; to však po několika letech nečekaně tragicky končí.

Čtvrtý a nejrozsáhlejší díl vymezují léta 1937 až 1954. Těžiště vyprávění tvoří dramatické události, jako je mnichovská krize, dění za druhé republiky, pronásledování Židů, nacistický teror, heydrichiáda a Pražské povstání. Složité a bolestné jsou však nadále i autorčiny osobní vztahy. Nakonec překoná válečné útrapy i komunistické ústrky po roce 1948 a díky svým jazykovým schopnostem si udrží dobré zaměstnání. Na závěr rukopisu, v době dovršení padesáti let, provádí bilanci svého života, jakož i rekapitulaci osudů dalších postav a pokouší se odlišit, co je v životě hodnotné, trvalé a co pomíjivé.

Nakladatelství: Eroika
Rok vydání: 2013
Žánr: deník
Počet stran: 384
Formát e-knihy: PDF, e-pub, mobi







Žádné komentáře:

Okomentovat