Recenze: ZTRACENÁ GENERACE (Lukáš Vavrečka)


Ztraceni ve svých touhách



Za recenzní výtisk děkuji autoru Lukáši Vavrečkovi.

Lukáš Vavrečka na FB

Chci zakoupit titul Ztracená generace.



Někteří z vás již jistě autora Lukáše Vavrečku na našich stránkách zaznamenali. Podílel se společně s dalšími českými autory na zajímavém projektu Šest nevinných s podtitulem Román na šest nadechnutí. Avšak na svém kontě má i další zajímavá díla, která stojí za pozornost. Jedním z nich je i Ztracená generace, které je věnována tato recenze.

Zajímavý kontroverzní román čtenáře zaujme a překvapí. Ihned při otevření svazku se setkáte s obsahem, který vám odhalí fakt, že se za celou dobu četby nebudete ani chvilku nudit. Proč? Odpověď na tuto otázku je vcelku jednoduchá. Autor vám totiž naservíruje na zlatém podnose spletenec vyprávění osmi postav, jež jsou charakterizovány zejména svými činy a jednáním, ale také se tu promítnou vzpomínky fiktivního autora. Ano, ono slovo fiktivní je v tomto případě více než na místě. V úvodu Lukáš Vavrečka klade důraz na to, že se jedná o fikci, která dostala nádech reality, a to jen díky tomu, že byl děj vložen do Brna.

Město má ve vyprávění významnou roli. Veškeré milostné peripetie a další životní úskalí jsou přičítány právě jemu. Zajímavostí, které si může každý čtenář povšimnout, je personifikace moravské metropole. A tak není divné, že něco dělá, aktivně přihlíží nějaké události, která poznamená protagonisty apod.

V textu jsou zřejmá autorská zamyšlení. Nejčastějším řešeným problémem je jednání mužů a žen. V ději je tak poukazováno na rozdíly mezi oběma pohlavími, které nejsou v žádném případě malé a zanedbatelné. Nahlížet tak můžeme na různé typy chování, vystupování, jednání i navazování mezilidských vztahů.

Co se týče jazykového zpracování, je nutné poukázat na hovorovost vyjadřování a občasnou vulgaritu hlavních postav, která funguje a vyobrazuje mužský, ale i ženský pohled na svět a sex. Román se tak v tu ránu stává pro čtenáře bližší, přirozenější a pochopitelně i snáze uvěřitelnější. Na atraktivitě pak přidávají i krátké věty, které děj posouvají kupředu, avšak zpočátku, než si na tento fakt zvyknete, může to na vás působit útržkovitě.

Chvilkami může mít čtenář pocit, že vyprávějící postava s ním hovoří, např.: To si zapište... a mnohé další interakční fráze. Nakonec však dojdete ke zjištění, že se jedná o interview postav s fiktivním autorem. Kromě tohoto prvku, se můžeme setkat i s aktivizací čtenáře, jež je navozena nutností neustálého přemýšlení o vztazích mezi jednotlivými figurami románu. Při četbě odhalíme i několik témat, která se stala středobodem vyprávění, a to tematika mezipartnerských vztahů a milostných trojúhelníků, ale také otázka těhotenství a následného rodičovství.

V knize je čtyřicet šest kapitol, každá z nich je věnována jedné postavě, přičemž se jejich pohledy neustále prolínají a střídají. Ve třech kapitolách, které jsou věnovány úhlu pohledu autora, si jistě všimnete značné literárně vědné terminologie.

Současné paradigma si žádá minimum prostoru pro fikci a důraz klade na vlastní nebo zprostředkovanou empirii. Rozhodl jsem se ještě toho dne učinit zadost očekávání a zanedlouho se do toho příběhu sám vložit. (str. 95–96)

Chvilkami se v ději objevuje vtip, avšak ten je vázán na předchozí události a jejich komičnost je zřejmá po přečtení delšího úryvku. Příkladem může být ukázka, z níž komika sálá (není potřeba dalšího kontextu) a je dobarvena sexuálním podtextem:

Naši společnou matraci jsem ještě před manželovým příchodem sušila pomocí fénu. (str. 152)

Děj je kompletně odvyprávěn v ich-formě v minulém čase, je doplněn dialogy a kompozičně není nijak náročný. Jedná se zejména o vzpomínky aktérů, které jsou zachyceny na stránky knihy fiktivním autorem. Abych neopomněla, interesantní je náhled na práci redaktora v nakladatelství Host a řešení otázky jak napsat knihu, aby si ji přečetlo co nejvíce lidí a oslovila je.

Co by vás mohlo oslovit?
  • zajímavé zpracování textu
  • neotřelá tematika
  • kontroverznost námětu
  • z některých kapitol se můžete dozvědět něco více o literatuře
  • situační komičnost
  • hovorovost, která funguje
  • absence sáhodlouhých souvětí
Co by vás mohlo odradit?
  • občasné textové chyby
  • časté střídání úhlů pohledu
  • velké množství charakterů a propletenost jejich osudů, pro nezkušeného čtenáře náročné se ve vztazích vyznat
  • drsnost a vulgarita vyjadřování
  • útržkovitost

Moje subjektivní hodnocení je vcelku pozitivní. Líbilo se mi, jakým způsobem se autor svého nelehkého úkolu zhostil. Dle úvodu by se dalo konstatovat, že některé události byly opravdu čerpány z reálného světa, ale otázkou je, zda i toto tvrzení nebylo projevem fikce. Abych pravdu řekla, zaujalo mě nevšední autorské věnování. Text by měl posloužit autorovu potomkovi, aby si udělal obrázek o tom, jak jeho rodiče žili, když byli mladí. Nicméně neustále po celou dobu čtení jsem přemýšlela nad tím, zda přesně to, co je náplní publikace, by chtělo dítě o svých rodičích vědět. Musím říci, že dílo mě i přes svou kontroverznost, občasné textové chyby a hrubost vyjadřování zaujalo a oslovilo. Pevně věřím, že si najde své čtenáře i mezi vámi.

Ztracenou generaci mohu s klidným svědomím doporučit náročnějším čtenářům, kterým nevadí časté střídání úhlů pohledu vyprávění a kontroverznost námětu.

Obálka knihy je velice zajímavá a svým způsobem je také kontroverzní, tím pádem plně odpovídá příběhu. Jejím autorem je sám Lukáš Vavrečka a použil fotografii Anny Sedlákové. Ta vyobrazuje postavu dívky, avšak jen od prsou dolů, její obličej nám zůstává tajemstvím a je jen na nás, zda v některém z charakterů odtajníme její identitu.




Anotace:
Kniha Lukáše Vavrečky přináší úzce propojené příběhy deseti postav, převážně narozených na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Jejich autentická vyprávění z prostředí Brna čtenáři odhalují mimo jiné vzájemné milostné víceúhelníky, především však leckdy komické, jindy syrové svědectví o tom, kam až lze zajít ve snaze nic nezameškat.

Lukáš Vavrečka: Ztracená generace
Nakladatelství: Pavel Mervart
Žánr: sociální román s erotickými prvky
Rok vydání: 2017
Počet stran: 190
Vazba: brožovaná




Žádné komentáře:

Okomentovat