Recenze: HOUBAŘKA (Viktorie Hanišová)

Životní cesta lesními stezkami




Za recenzní výtisk děkuji e-shopu Palmknihy - eReading

 Palmknihy a eReading na FB

 Chci zakoupit knihu Houbařka


Viktorie Hanišová je překladatelkou a lektorkou cizích jazyků. Před třemi roky se literárnímu světu představila prvotinou Anežka o problematickém vztahu matky a dcery, která byla velmi dobře přijata. Houbařka je její druhou knihou.

Název knihy může být zavádějící. Nejedná se o kuchařku ani přírodovědnou publikaci, ale čtenáři se dostává do rukou strhující psychologický román s výraznými rodinnými prvky. Popis přírody je příjemným bonusem, který dokresluje atmosféru. 

Hlavní hrdince, které všichni říkají Sisi, je pětadvacet, bydlí sama v malém domku na Šumavě. Žije osamělým životem, kde každý den je stejný. Brzy ráno vyráží na dlouhou cestu lesem sbírat známé i měně obvyklé druhy hub, aby je odpoledne prodala majiteli restaurace za několik stokorun. To jí stačí na skromnou obživu. Právě stereotyp jí pomáhá zvládat nepříjemné životní situace a zapomenout. 

Její rodina patří ke smetánce ve městě, navenek žije spořádaným a příkladným životem. Jenže pod rouškou se skrývá letité tajemství. Aby bylo zachováno zdání vážené rodiny, o problémech se nemluví, ale mlčky se přecházejí. Sisi si připadá jako vyvrhel a rušivý element, s matkou má problematický vztah a dva starší bratři ji vnímají jen jako loutku vhodnou pro nemístné, někdy až kruté hrátky. Jako malá byla nejraději s tatínkem, který ji naučil znát přírodu, les, ale především houby. Uzavírá se stále více do sebe, cítí vinu a  je přesvědčena, že vše musí zvládnout sama.

Proto také na svých cestách s posvátnou úctou hledím k zemi. Nestojím o pohled do tváří náhodných kolemjdoucích. Hlavně ale nechci, aby někdo viděl mne. Raději jsem stínem, který se plouží lesem. Když si mě na mé trase přece někdo všimne, uvidí jen tuctovou holku oblečenou do vytahané mikiny neurčité barvy. Moje tvář je fádní, vlasy nejsou ani krátké, ani dlouhé, barvy nijaké. Maskuju se jako ty nejchutnější houby. Jsem nezapamatovatelná. (Úryvek pochází 7% knihy)

S lidmi se příliš nestýká, omezuje se pouze na nutný kontakt. Nechce být nikomu na obtíž, namlouvá si, že je jí nejlépe samotné. Les jí přináší ztracenou jistotu a klid i vzpomínky na dětství. Jedinou spřízněnou duší a občasným společníkem je Vojta, který je sám komplikovanou osobností. Autorka citlivě s nádechem romantiky popisuje vznik zvláštního přátelství, které stojí především na rozumovém základu a vzájemné prospěšnosti.

V knize není příliš postav, které by výrazně zasahovaly do děje. S postupujícím dějem spisovatelka po malých kouscích poodkrývá nová tajemství, která udělala ze Sisi nedobrovolného poutníka lesem. 

Příběh je psaný v ich-formě, velmi dobře se čte, děj plyne nenásilně. Jazyk je jednoduchý a  věrohodný. Autorka správně stupňuje napětí a ve vhodnou dobu odkrývá další z tajů Sisi a její rodiny, čímž udržuje čtenáře stále v příjemné zvědavosti. I když v knize není přímá řeč v převaze, rozhodně to není na škodu celému příběhu a nijak to nebrzdí děj. Rodinné vztahy jsou vyobrazeny realisticky a věrohodně, a to nejen mezi dětmi, ale i rodiči, ač z nich někdy mrazí. 

Jedná se o psychologicko-společenský román zabývající se nezdravými rodinnými vztahy a tabuizovanými tématy v navenek počestné rodině. Odpočinkově působí pasáže, kde se autorka zaměřuje na popis šumavské přírody, s jistou odborností čtenáře seznamuje s nepříliš obvyklými, ale výbornými a jedlými druhy hub. Je možné na chvilku zapomenout, uvolnit se a cítit vůni lesa.

Kniha je členěna do kapitol, ale i v jedné kapitole se prolíná minulost se současností, což je dáno stylem vyprávění v ich-formě. Aby hlavní hrdinka objasnila současný způsob života, jsou návraty zpět nutností. Právě však tyto přechody se mohou stát nedostatkem. Nepříliš pozorný čtenář by se mohl v ději snadno ztratit a bez zpětného listování by se neobešel. 

Názor recenzentky:
Kniha mě velmi příjemně překvapila. Dlouho není zřejmé, co je skrytým kostlivcem ve skříni. I pak se ale objevovaly stále nové střípky, které mi nedovolovaly knihu odložit. Jako bonus jsem se dozvěděla spoustu nového o houbách, pobavilo mě rozdělení houbařů do kategorií podle toho, jaké houby sbírají a jak se v lese chovají . S klidným svědomím mohu jen doporučit.

Komu je určena? Všem, kdo mají rádi příběhy ze současnosti, kde základem jsou rodinné vztahy a opomíjená tabu. Rozhodně není určena jen ženám, na své si přijdou jak muži, tak i milovníci přírody. 

Knižní obálka je jednoduchá, možná trochu zavádějící, nijak neukazuje na závažnost tématu. 


Anotace
Sára žije ve staré chalupě na Šumavě a živí se sběrem hub. Každé ráno si nazuje letité pohorky, popadne košík s utěrkou, v kapse pohladí ostrý nožík a vyrazí. Už sedm let chodí po stejné trase, sedm let od jara do podzimu sbírá houby na týchž místech a za pár stovek je prodává. Jako dobrovolná poustevnice se s nikým nepřátelí ani neopouští Pošumaví. Jen občas vyrazí za psychiatričkou do Plzně přesvědčit ji o svém vyrovnaném duševním stavu. Zpráva o matčině smrti proto Sářin život příliš nezmění. Avšak co se zdá jako nepatrnost na povrchu, bouřlivě bují pod ním.

Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2018
Žánr: Psychologický román
Počet stran: 309
Formát: Epub, Mobi, PDF



1 komentář:

  1. To vypadá hodně zajímavě. První autorčinu knihu jsem nečetla, ale po téhle se ještě určitě podívám. :)

    OdpovědětVymazat