Recenze: SMRTKA - BUDOUCNOST POD KONTROLOU (Rostislav Prchlík)

 

Zab všechno, co není člověk



Za recenzní výtisk děkuji autorovi Rostislavu Prchlíkovi.
I já si chci přečíst Smrtku: budoucnost pod kontrolou!



Dokážete si představit svět bez ropy? Bez komodity, díky níž jezdí auta, ze které jsou vyrobeny všechny plasty a která se používá i při pěstování většiny plodin? Čím je něco vzácnější, tím je to také dražší. A ropné společnosti se jen nerady budou vzdávat svých peněz. Nad tím, jak by to mohlo případně v budoucnu vypadat, se zamyslel R. Prchlík a možný scénář zpracoval ve své prvotině Smrtka: budoucnost pod kontrolou.

Píše se rok 2053 a zásoby ropy jsou tak nízké, že se stávají velmi cennou komoditou, jež se prodává za velké peníze. Ropné plošiny se tak ocitají pod nájezdy pirátů, kteří by se jich rádi zmocnili, a proto je potřeba je bránit. Jednu z těchto plošin měl chránit i Joseph Laszczewski, přezdívaný Smrtka. Hned po příjezdu projde zdravotní prohlídkou, po které stěží dojde do pokoje, a následně usne tvrdým spánkem. Když se ale po několika hodinách probudí, všechno je špatně. V celém obranném komplexu není živé duše a navíc se po něm pohybují podivní tvorové napůl připomínající ryby, napůl lidi, a kteří rozhodně nejsou mírumilovní.

„Ozval se potvrzovací tón a dveře se pomalu otevřely. Byla tam. Byla tam další ryba a rozhodně nebyla mrtvá. Ve vzpřímené poloze a s neustřelenou půlkou hlavy byla mnohem děsivější. A mnohem živější. Stála otočená bokem ke dveřím. V okamžiku otevření ihned zaregistrovala, že něco není v pořádku a prudce se otočila. To rybí monstrum se mi podívalo přímo do očí a zařvalo to hlubokým silným hlasem, který byl podobný hlasům ďáblů, ztvárněných ve starých hororových filmech z konce 80. let 20. století. Nikdy by mě nenapadlo, že jednou takový horor zažiju na vlastní kůži. Velké žluté zuby už se nemohly dočkat, až něco nebo někoho rozkoušou. Ještě včera pro mě ryba znamenala potravu. Teď to vypadá, že  já znamenám potravu pro rybu.“ (Str. 53)

Dílo začíná pozvolna, skoro až nudně – po krátkém úvodu, kde je vysvětleno, proč je třeba ropné plošiny chránit, následuje popis cesty na onu plošinu. V této části si přijdou na své spíš milovníci zbraní, neboť na několika stranách jsou rozepsány pistole, se kterými se lze při obraně místa setkat. Když se člověk ale přes tuto nezáživnou část prokouše, následuje jízda, u které téměř nedýchá, aby snad neupozornil ty podivné poloryby na Josephovu přítomnost. Celé napětí je ještě stupňováno krátkými větami, kterými se v knize opravdu nešetřilo. Krom začátku ubíhá vyprávění rychle, neboť autor nemá potřebu zdlouhavě popisovat nedůležité věci. Čtenář si tak musí mnohé představit sám, čímž se skvěle rozvíjí jeho fantazie.

Za velkou výhodu bych považovala členění do krátkých kapitol, takže pokud má někdo potíže odejít od rozečtené knihy a musí aspoň dočíst kapitolu, v tomto případě opravdu problém mít nebude. Příběh vás ovšem nepustí, protože ve chvíli, kdy se Laszczewski vydá do betonového bludiště komplexu, které má chránit a kdy zabije první polorybu, už budete prostě muset vědět, jak to dopadne a kdo za tím vším stojí. A také jestli Smrtka přežije. Naštěstí má kniha sto sedmdesát sedm stránek a dá se za nějaké dvě-tři hodinky přečíst.

Celý příběh je psán v ich-formě z pohledu Smrtky. Po jazykové stránce se jedná o velmi zdařilé dílo, ve kterém se nachází jen asi jeden překlep a ani slova nejsou často a zbytečně opakována. Styl psaní je mírně uvolněný, místy až neformální, který zcela odpovídá povaze hlavní postavy. Díky velkému množství krátkých vět, děj rychle odsýpá.

Co by vám mohlo vadit: 
Dílo je pravděpodobně debutem autora, což nejvíce odráží hlavní hrdina, který je taková Mary Sue v kalhotách. Všude byl, všechno zná, zjevil se odnikud, nikdo o něm nic neví, ale je naprosto dokonalý – vždycky najde tu správnou cestu, i když tam v životě nebyl, všechny zabije, všechny zachrání, nikdy mu nedojdou náboje, nikdy se neunaví, i když se smrtelně a bolestivě zraní, tak se ho to vůbec netýká a bez mrknutí oka bojuje dál, jako jediný přežije atomový výbuch a ještě přitom sbalí tu nejlepší kočku v okolí. Sice trochu přeháním, ale Smrtka se tak opravdu chová a ve chvíli, kdy se stejná situace zopakuje potřetí jen s dvojnásobným množstvím nepřátel, začíná to být už trochu otravné a jediné, co vás žene dál, je potřeba vědět, jak to nakonec dopadne. 

Oč by mohlo být dílo doplněné:
O kresby. V knize by mohl být například obrázek podivného rybího monstra, ropného komplexu nebo nějaká „drsňácká“ póza hlavního hrdiny, děj by to dobře ozvláštnilo – na jednu stranu by měl čtenář chvíli na vydechnutí, na tu druhou by to ještě zvýšilo napětí, neboť by si celou situaci mohl lépe představit. Dále by pak nebylo marné čitatele seznámit s trochou historie hlavní postavy a přidat pár stručných slov o jeho vzhledu, protože působil poněkud nevěrohodně.

Můj názor:
Jelikož anotace je poměrně nicneříkající, nevěděla jsem, co mám od díla čekat. Do prvních několika stránek jsem se musela nutit a absolutně jsem nechápala, o čem autor píše, a hlavně proč o tom vůbec píše a byla jsem víc než vděčná za to, že kapitoly byly krátké. Jakmile se ale Joseph probudil a vydal pátrat po tom, co se děje, nemohla jsem se odtrhnout a zbývající stránky jsem zhltala dřív, než jsem si stihla vypít svůj čtecí čaj. 

Co mi na knize nejvíc chybělo, bylo časové zařazení, kdy se příběh odehrává. Dobu, kdy svět bojuje o zbývající ropu, se dozvídáme až někde za půlkou knihy a ještě spíš náhodou, neboť se jednalo o referenci na stávající situaci. Kdyby tuto informaci spisovatel zmínil hned na začátku, bylo by celé prostředí lépe uchopitelné.

Jako člověk, který nemá rád zdlouhavé a zbytečné líčení okolí, velmi oceňuji, že se autor s výjimkou začátku zdržel zbytečných popisů a charakterizoval jen to, co bylo nutné.

Cílová skupina:
Každý, kdo miluje sci-fi říznuté hororem a nemá rád rozvláčné popisy ničeho. Na své si přijde spíš mužská část populace, ale i ženám může chrabrý Joseph učarovat. Zaujme spíš nováčky v „oboru“, ale své příznivce si může najít i mezi skalními fanoušky tohoto žánru.


Knižní obálka:
Obálka zobrazuje ropnou plošinu uprostřed oceánu, což skvěle odráží děj knihy. Dorůžova zbarvené nebe má asi spíš víc zaujmout, než že by se tam opravdu hodilo. Neurazí, ale navzdory té růžové ani nezaujme. Styl písma odkazuje na hororové prvky, což asi nejvíc ukazuje, co od díla očekávat.





Anotace:
… definitivně začíná moje služba u Guard Unlimited Corporation – jedné z největších státních bezpečnostních agentur, která střeží poslední ropné plošiny, jejichž počet by se dal spočítat na prstech jedné ruky. Jeden jediný krok. Krok, který vzhledem k povaze objektu, který budu střežit, může být mým posledním kontaktem s pevninou. Službu díky častým návštěvám nezvaných hostů nemusím přežít – ostatně jako hromada kluků přede mnou...

Podaří se hlavnímu hrdinovi ubránit ropnou plošinu od útoků novodobých pirátů, toužících po ropě? Nebo se něco podělá ještě dříve, než k útoku stačí dojít?


Rok vydání: 2017
Žánr: sci-fi, horor
Počet stran: 177
Typ: e-kniha
Formát:


Žádné komentáře:

Okomentovat