Recenze: BEZ SPOJENÍ NENÍ VELENÍ A BEZ PAKÁRNY NENÍ VOJNA (Jiří Glet)

Zábavná oddechová četba, u které budete brečet smíchy


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Kknihy.cz
Kknihy.cz na FB 

Chci koupit knihu Bez spojení není velení a bez pakárny není vojna


Jiří Glet (narozen 1951) je coby autor několika průvodců znám spíše cestovatelům, kteří se již několikrát setkali s jeho řádky barvitě vykreslujícími krásy české země. Studovaný absolvent Právnické fakulty UJEP v Brně (dnešní Masarykova univerzita) a milovník historických pamětihodností se ovšem nespokojil jen s tvorbou četby pro nadšence turismu a se psaním článků o architektuře pro magazín Art9. Ve sbírce děl Jiřího Gleta najdeme i dětské a humoristické knihy. 

Autor vypráví příběh zobrazující třináct let existence vojáků v České lidové armádě. Píše se rok 1972, když studentům třetího ročníku začíná vojenská příprava a rozhoduje se o tom, zda jednotlivci vstoupí do armády jako špagáti, a odkroutí si z povinné vojenské docházky pouze rok, nebo zda si budou muset projít nefalšovanou dvouletou mazáckou vojnou.

Na to, aby se člověk dostal k armádním titulům a povýšení, je však potřeba píle a hlavně pokora před kostrbatým normalizačním systémem nastaveným v armádním řádu. Hlavně pokora přitom hlavním hrdinovi naší knihy chybí, čímž se mladý potížista ocitá v mnoha nečekaných situacích, které čtenáře neuvěřitelně pobaví. Tolik zábavná už ale není představa hrozících trestů, které mladému vojínovi znepříjemní jeho působení v armádě.

Přestože tomu název díla napovídá, autor se nepokouší svůj pobyt v Československé lidové armádě zesměšnit, ani nijak pokřivit. Kniha je psaná téměř autobiografickým stylem v ich-formě a je plná řádků téměř dokumentárního charakteru. Jiří Glet seznamuje čtenáře s denním režimem vojáků, výčtem jejich měsíčních příjmů nebo s informací, kolik československých korun stály cigarety a ARMA. Velmi krátce zabíhá i do popisu životního standardu typického pro tuto dobu. Celý titul je napsán ve velice neutrálním duchu, ze kterého samovolně vyplývají humorné obrazy. Publikace Bez spojení není velení a bez pakárny není vojna ukazuje historické výjevy z dob povinné vojenské docházky, a to s nulovým emočním zaujetím autora samotného. Dílo tak může být vnímáno buď jako humorná oddechovka, nebo jej lze díky velkému množství slangismů považovat i za jakéhosi průvodce armádní historie.

Kniha je rozdělena na několik kapitol, z nichž každá popisuje konkrétní období hlavního hrdiny ve vojenském prostředí. Jednotlivé kapitoly jsou členěny do ještě menších a kratších forem, opatřených vtipnými názvy a jednoduchými černobílými ilustracemi. Autor se věnuje nejen atmosféře a prostředí vojenských areálů, kde se nacházel (a to mnohdy tak věrně, že by podle nich šla nakreslit mapa), ale vypráví i o charakteru styčných velitelů a důstojníků a porovnává jejich silné a slabé stránky. Pravděpodobně jde o snahu ukázat, že v armádě se sešli muži různého psychologického profilu. Ve vyprávění o armádních velitelích citlivý čtenář zaznamená i jakýsi skrytý respekt a úctu k lidem, kteří armádu reprezentovali. Titul evokuje porozumění i pochopení vůči tvrdým pravidlům, jež platila jak pro důstojníky a hlavouny, tak pro mladého ambiciózního hrdinu.

První část příběhu se odehrává ve slovenském Popradu, kam se autor dostal po dokončení vysoké školy. Čtenáře si kniha podmaní již v první části, popisující kontroverzní paradox betonových armádních budov a zablácených tankových tratí uprostřed panensky netknutých přírodních krás Vysokých Tater. Jiří Glet uvádí základní rozdělení vojska podle délky jejich pobytu za branami vojenského útvaru a postupně vykresluje systém fungování útvaru a denní režim vojenských skupin. Neopomíná čtenářům přiblížit ani zdánlivě nepřátelskou a potemnělou atmosféru kasáren. V knize najdeme vysvětlivky zkratek (např. SSM, RDS, RDM), autor se věnuje i fungování politických organizací ovlivňujících život vojáků v armádních útvarech. V těchto pasážích lze dobře rozeznat Gletův vyzrálý styl a dokonalé umění maskovat sarkastické a ironické poznámky do politicky korektních odstavců.

Po této a obdobné výuce se sice nikdo z frekventantů poddůstojnické školy nestal vynikajícím vojenským stratégem typu Žižky, Kutuzova nebo Napoleona, ale to přece vůbec nevadilo. Důležité bylo, že jsme byli mimo kasárna, leželi jsme a pokuřovali na svěží louce u bystré řeky Popradu a jako kulisu jsme k tomu měli majestátnou hradbu Vysokých Tater. (Str. 27)

Velice zajímavé je i celé pojetí příběhu popisujícího vyspívání hlavní postavy. Z nezkušeného mladíka, který byl ze všeho, co se kolem něj děje, patřičně vykulený, se rychle stává ostřílený zobák pomáhající mladým bigošům vojnu přetrpět. K mému překvapení se autor nezmínil o žádném páchaném bezpráví a vypráví o vojenské povinnosti trochu jako o nezdařeném školním výletu. V knize jsou také jemně načrtnuty vzájemné vztahy mužů v kasárnách a jejich velmi omezený kontakt s venkovním světem.


Zdroj: Ze str. 38

Z podkapitoly pojednávající o Armádním uměleckém sboru poměrně jasně vyznívá, že přestože je Jiří Glet milovníkem umění, k socialistickému divadlu, které mělo vojáky motivovat k soudržnosti a národní hrdosti, již tolik lásky nemá. Naopak se jedná o jednu z mála pasáží, kdy v knize zaznívá otevřená kritika a pobouření nad poškozováním uměleckých národních hodnot, například nemotornými pokusy vojáků ztvárnit historické bitvy nebo křepčit v krojích.

V knize je použito velmi málo přímé řeči, nicméně ze stylistického uspořádání a volby jednotlivých slov si každý zvládne velice dobře představit tón i náladu hovořících osob. Právě takovéto části knihy mnohdy nahrazují popisy charakterů postav a celý děj příjemně odlehčují.
„Co je dneska k obědu?“
„Čočka s vejcem soudruhu kapitáne.“
„Víte, na co mám chuť?“
„Nevím, soudruhu kapitáne.“
„Na kýtu z prasete.“
„To by se ale muselo to prase zabít, soudruhu kapitáne.“ 
„Nesmysl, dejte mu protézu.“ (Str. 52)

Publikace Bez spojení není velení a bez pakárny není vojna je díky prolínání faktického a prozaického stylu dobře vstřebatelná a informativní. Brilantní zobrazení kontroverzních vojenských principů a satirických scén z armádního prostředí je zejména v České republice velice oblíbené téma. Tento titul tak zcela jistě osloví širokou škálu čtenářů, nicméně mu zcela porozumí spíše starší generace. Na své si přijdou jak milovníci historie, tak starší čtenáři, již si budou moci zavzpomínat na dobu, kdy si sami vojenskou docházkou prošli.

Obsah díla je poměrně stručný, samotné kapitoly nejsou rozvláčné ani roztahané a zachycují hlavně stěžejní body příběhu. Čtenáři, co toho o povinné vojenské docházce moc neví, se nejspíš v samotném ději kvůli množství odborných výrazů občas ztratí, v rámci celkového hodnocení díla je to ovšem přehlédnutelná maličkost. Vytknout by se dala nedostatečná korektura, chybějící čárka nebo občasná chybějící mezera. Pokud ale čtenář není vyloženě pedant, pravděpodobně tyto titěrné detaily přehlédne.

Hodnocení recenzenta:
Nejen název, ale i obálka je věrná svému titulu. Trochu mi v knize chybělo emotivní vyprávění. Také popisů prostředí je někdy až příliš moc, což by na někoho mohlo působit nudně, ale vzhledem k tomu, že má kniha odrážet politicko-sociální souvislosti, které dnešní mladá generace nezná, nepovažuji to za překážku. Domnívám se, že dílo samotné má v porovnání se svou délkou mnohem větší potenciál a autor mohl kapitoly více rozepsat. Podobně jsou na tom i strohé ilustrace. Je ale velmi pravděpodobné, že ona jednoduchost je právě to, co chtěl autor v souvislosti s armádními pravidly vyzdvihnout.

Spíše než doporučit toto dílo jednotlivé skupině lidí, mám problém přijít na to, komu by tato kniha mohla být vyloženě trnem v oku. Při četbě jsem se bavila v podstatě  od začátku do konce a nenašla jsem na ní všeobecně nic, co by mohlo knihomola odradit od jejího přečtení. Zjednodušeně mohu říci, že ji doporučuji všem. Každý, kdo má chuť zjistit něco o Československé lidové armádě zábavnou formou, si přijde na své.



Anotace: 
Spisovatel ve ztělesnění hlavního hrdiny vypráví o svých dnech strávených za dveřmi vojenských areálů v rámci povinné vojenské služby v Československé lidové armádě. 


Nakladatelství: KKnihy.cz
Rok vydání: 2018
Žánr: česká beletrie, Humor
Počet stran: 89
Formát: ePUB, Mobi, PDF

Žádné komentáře:

Okomentovat