Recenze: FÍNA (Daniela Šafránková)

Porevoluční román z česko-amerického prostředí

Za recenzní výtisk děkuji autorce Daniele Šafránkové

Daniela Šafránková na FB

Chci zakoupit knihu Fína


Daniela Šafránková se věnuje především výtvarnictví, které vystudovala na DAMU a v zahraničí. Se svým manželem provozovala několik let literární kavárnu. Mimo jiné se zúčastnila i spisovatelského workshopu vedeného Arnoštem Lustigem. Debutovala před skoro čtyřmi lety svým minirománem Anísa, vydaným nakladatelstvím Argo. V něm jí vyšly i další dva romány – Bydlim v Nuslích a Fína. Poslední zmíněný vyšel v loňském roce a na ten bych ráda zaměřila svou pozornost.

Lisa je žena ve středních letech, žijící za velkou louží, v americké Kalifornii. Místo toho, aby si užívala dvou odrůstajících a osamostatňujících se dětí, její dlouholeté manželství prochází velkou krizí, z níž prozatím není možná cesta zpět. V pozůstalosti po svém milovaném otci nalezne několik dopisů, fotografií a parte, vše napsané v pro ni v neznámém jazyce. Aby zahnala chmury a přišla na jiné myšlenky, rozhodne se pro zásadní a odvážný krok – odcestuje do Evropy, kde započne své pátrání po kořenech vlastní rodiny. A kdo ví, třeba tento krok prospěje jejímu chátrajícímu vztahu s manželem.

Mezi štosy papírů amerického formátu vykukovaly papíry o něco větší. Opatrně je vytáhla. Byly psané v cizí řeči. Latinkou, velkým rozevlátým písmem, pro Lisu naprosto nečitelným. Nedokázala si ten jazyk vůbec zařadit. Nebyla to ani francouzština, ani španělština, ani němčina. Některé stránky byly psané na psacím stroji, jiné modrým, lety trochu rozmazaným inkoustem. Záznamy? Deníky?
Prohlížela dál, hledala jména, název země nebo města, ze kterého pocházejí. Věděla, že táta přišel do Ameriky z Evropy. Po válce, či snad ještě během ní. Kdy přesně to bylo, sama nevěděla. Neměl rodinu, příbuzné, žádnou minulost. O svém mládí ze zásady nemluvil. (Str. 16)

Je krátce po rozdělení Československa, když se Lisa ocitne v samém srdci Evropy – v Praze devadesátých let. Rozmach podnikání a turismu teprve v počátcích. Jako čtenář máte možnost vrátit se zpět v čase a znovu prožít důležitou část české historie. Autorka prostřednictvím ženské hlavní hrdinky poukazuje nejen na příznačné sociální rozdíly mezi Američany a Čechy. Ukáže či připomene vám, jaké tenkrát bylo být cizincem v cizím městě. Do toho všeho budete obklopeni atmosférou, ze které je stále ještě znát doznívající socialistická minulost.

Román je vystavěn na několika dějových liniích. V té nejdůležitější sledujete Lisu v její domovině po boku své rodiny, již posléze vymění za doposud neznámé prostředí, lidi a jazyk. Její vyprávění užívá kombinaci přítomného a minulého času.

Lisin příběh však není jediným, se kterým se během čtení setkáte. Další důležitá dějová část je spjata s mladou slečnou Josefínou, chcete-li s Fínou – nebo spíše s jejími deníkovými záznamy, umístěnými mezi hlavní dějovou linii. Její zápisky, užívající vyprávění minulého času, pokrývají období od července 1938 do února 1940. Zpočátku nezáživné a nezajímavé vyprávění se začíná měnit s tehdejší houstnoucí atmosférou doby Protektorátu. Jak vnímá počátek německé okupace nic nechápající Fína? Mají tyto dvě dámy něco společného? Pokud ano – co konkrétního?

Daniela Šafránková ve své Fíně vsadila na střídání dvou časů a rovněž i vypravěčů. Lehce by se mohlo stát, že by oba aspekty splynuly v jeden. Tomu se však naštěstí autorka vyhnula užitím kurzívy u deníkových záznamů.

Román je složen z osmi částí, přičemž každá je započata Fíniným odatovaným zápisem. Její prožitky se na první dojem jeví jako malicherné, ale s přibývajícími stránkami vám začnou dávat větší smysl a určitě se vám stane, že několikrát nalistujete zpět, neboť předtím jste dané informaci nevěnovali patřičnou pozornost.

Tato kniha je bohatá na postavy, z nichž se však důkladněji seznámíte pouze s několika. Co se týče jejich psychiky, zastoupeny jsou snad všechny možné lidské povahy. Lisa na mě zpočátku zapůsobila arogantním dojmem, který však během bližšího seznámení slábnul. Co se mi však zdálo jakožto matce nepochopitelné, je fakt, že opustila své dvě děti (ano, sice dospívající a v péči otce) a vydala se bezhlavě za oceán vstříc neznámému dobrodružství. Pokud bych měla zhodnotit druhou ženskou hrdinku, Fína se mi zdála býti lehkovážná.

Čtenář zajisté ocení autorčiny autentické a barvité popisy prostředí, ve kterých se doslova vyžila. Co se týče přítomnosti v porevoluční Praze, budete obklopeni všudypřítomnou šedí, ponurostí a nejistotou tehdejších dní. Oproti tomu při popisech Kalifornie si budete připadat, jako kdybyste se vyhřívali na slunci.

Ačkoliv se o vydání postaralo nakladatelství Argo, které je známé důkladnými korekturami vydávaných děl, při čtení narazíte na několik překlepů a chyb, což je škoda, ale naštěstí to nikterak neodpoutá vaši pozornost od čtení.

Pokud hledáte příběh bohatý na střídání vypravěčů a prostředí, neměla by Fína uniknout vaší pozornosti. Dle mého názoru zaujme jak čtenáře něžného pohlaví, tak i muže. Každý si v ní najde to své.

Jednalo se o mé seznámení s dílem paní Šafránkové. Líbí se mi její barvitost užívání jazyka a líčení všech prožitých událostí. Ačkoliv jsem v devadesátých letech byla batoletem, při čtení mi přišlo, jako kdybych popisované prostředí a dobu důvěrně znala. Rozhodně mám v plánu si v brzké době přečíst i její dvě předchozí díla.


Zajímavostí je, že svým dílům paní Šafránková věnovala kus sebe nejen prostřednictvím psaného textu, ale rovněž i ilustracemi na obálkách, neboť je sama namalovala. Její doposud poslední vydaný titul čtenáře zaujme svým výrazným přebalem, u něhož je dobré zaměřit se na detaily. Zpočátku by malba mohla na někoho zapůsobit jako ledabylé tahy, ale při větším soustředění objevíte veškeré důležitosti, které byly autorčiným záměrem.





Anotace:
Třetí román výtvarnice Daniely Šafránkové ukazuje, jak zábavné, ale i frustrující můžou být kulturní rozdíly mezi Američany a Čechy, mezi světem Západu a Východu raných 90. let. A zároveň je napínavým detektivním pátráním po osudech ženy z deníkových záznamů popisujících život obyčejných lidí za dob protektorátu.

Američanka Lisa najde v pozůstalosti po svém otci několik dopisů psaných pro ni podivným jazykem, češtinou, fotku a parte neznámé ženy. A protože právě prochází rodinnou krizí, rozhodne se ji vyřešit tím, že odcestuje do Evropy a začne pátrat po svých kořenech. Cesta ji zavede až do Prahy, která je těsně po rozdělení Československa místem pořád ještě spjatým se socialistickou minulostí, pro Lisu nepochopitelným, skoro nepřátelským a plným podivných zvyklostí. Ale zároveň má neopakovatelnou atmosféru, která Lisinu nedůvěru postupně naleptává. Zjistí Lisa, jakým osudovým způsobem byla Fína, dívka z fotografie, spojena s jejím otcem? Proč o ní nikdy nemluvil? Nalezne v tomto mrazivém a podivném městě smysl života, který se jí na slunných plážích Kalifornie začíná vytrácet?

Nakladatelství: Argo
Rok vydání: 2018
Žánr: společenský román
Počet stran: 300
Vazba: pevná s přebalem




Žádné komentáře:

Okomentovat