Rozhovor s Markétou Vítkovou I.: „Od začátku jsem věřila, že to má velký význam a smysl.“

Spisovatelka Markéta Vítková se specializuje na knihy pro děti. Na projektu jste měli možnost zaznamenat recenze příběhů Dinosaurům v patách a Narozeninová kočka. Právě poslední zmíněný titul vyšel nově jako audio a interaktivní haptická kniha i pro nevidomé! Za poskytnuté fotografie i informace děkujeme autorce.

Narozeninová kočka – audio a interaktivní haptická kniha i pro nevidomé děti
Zdroj: Archiv autorky


A o jaký příběh na CD jde? Více informací se dozvíte také v recenzi knihy Narozeninová kočka.
Děda má plnou hlavu starostí. Rád by vymyslel pěkný dárek pro babičku k narozeninám. Je však nevidomý, a tak bude potřebovat pomoc od svých rozpustilých vnoučků. Kdo ví, jak se povede babičku překvapit a zda bude mít z dárku radost. 




Nedávno vyšla audiokniha a interaktivní haptická kniha pro nevidomé Narozeninová kočka. Je to ten samý příběh, který jsme na projektu představovaly v tištěné podobě, nebo jsou obě verze od sebe v něčem odlišné? 

Není to kniha pro nevidomé. Je to kniha pro všechny děti, která je přístupná i nevidomým – zvukově a hmatově. Kniha se od původní, klasické verze odvíjí. Příběh je však rozšířen. Zároveň je zdramatizován Emou Zámečníkovou, jedničkou v oboru dramatizace. A navíc se příběh prolíná s autorskými písničkami s kočičí tematikou od herečky, zpěvačky, pedagožky a moderátorky Aleny Kubínové. S oběma dámami jsem spolupracovala již na mé minulé – první – audioknize O velrybě ze Sedlčan.
Kniha je koncipována tak, že samotný příběh si děti nejprve poslechnou na CD a pak si přečtou hmatovou knihu. Jsou v ní různé aktivity a úkoly, navázané na příběh z CD a na tematiku nevidomých. Takže je to vlastně velmi odlišné dílo než původní kniha.  

V knize se uvádí, že váš blízký rodinný příslušník je nevidomý. Byl to první impuls, proč se věnovat takovému námětu a ztvárnit jej i pro nevidomé čtenáře? 

Přesně tak, když byly na světě mé první knihy, napadlo mne, že by stálo za to představit na nějakém atraktivním příběhu svět nevidomých, který jsem poznala díky svému tchánovi. Do prvního setkání s ním jsem o světě nevidomých věděla jen velmi málo. Nikoho v okolí se zrakovým postižením jsem neměla. 
A postupem času se mi potvrdilo, že to byla správná volba. Že kniha může nejen pobavit, ale také dětem něco ukázat a možná je i něco naučit.

Zdroj: archiv autorky

Vydat audioknihu i interaktivní haptickou knihu pro nevidomé je určitě jiné než vydat klasickou tištěnou knihu pro čtenáře. V čem tkví největší odlišnosti či strasti? 

Vydání klasické knihy jsem si už vyzkoušela několikrát, ale tentokrát to bylo v mnohém daleko složitější.
Za prvé bylo do přípravy knihy zapojeno daleko více lidí než kdy předtím. Z mé strany to vyžadovalo správné časové načasování všech kroků, aby se vše stihlo do data, kdy jsem se zavázala i například sponzorům, že kniha vyjde. Občas jsem si připadala jako dráb, který musí neustále někoho honit, aby dodal to, co měl. 
Musela jsem řešit technické parametry knihy. Některé stránky vyráběli klienti poskytovatelů sociálních služeb, některé se tiskly v tiskárně pro nevidomé. Bylo potřeba jejich svezení na jedno místo, aby mohla být provedena kompletace před vazbou. Šlo o ruční snášení všech stránek. 
Vazba byla také složitější než u klasických knih. Mnoho ze subjektů, které jsem oslovila s dotazem na schopnost knihu svázat, spolupráci odmítlo. Každá stránka je totiž jinak vysoká díky reliéfním obrázkům a bylo nutné použít kroužkovou vazbu. Tiskárna pro nevidomé si knihy, které tiskne, také váže, ale právě jen do kroužkové vazby. A já potřebovala, aby kniha měla pevné desky, aby byly stránky dobře chráněné. Nakonec se povedlo a kniha má kroužkovou vazbu, ale zároveň klasické pevné desky.

Zajímavostí je, že v knize jsou použity krabičky od léků. Do jejich sběru se zapojilo několik lékáren a žáci ze školy, kam chodí synové. Byla jsem všem za pomoc vděčná.

Strastí se vyskytlo nepočítaně. Za všechny mohu jmenovat například to, že to po nějaký čas vypadalo, že kniha nevznikne včas, protože dodavatel speciálního papíru pro tisk Braillova písma nedodal, přes včasnou objednávku, svoji dodávku. Vypadalo to opravdu špatně, protože takových dodavatelů není mnoho a tiskárna neodebírá takové množství, aby byla pro někoho důležitým klientem. Ale díky vedoucímu provozního úseku tiskárny se to nakonec zdárně, až zázračně povedlo.

Zdroj: archiv autorky

Můžete našim čtenářům povědět, co vlastně interaktivní haptická kniha je? Běžný člověk s ní do styku nepřijde, ale určitě by o takové poznatky neměl přijít. 

Haptická je taková kniha, která se dá číst hmatem. Pokud je v ní písmo, nemělo by chybět slepecké. Ale může vedle něj být v knize i klasické.
A stejné je to i s obrázky, měly by být reliéfní, tedy prostorové, aby se opět daly prohlížet hmatem. 
Interaktivní znamená, že čtenářům nabízí možnost něco si vyzkoušet, na knihu reagovat. Vyzývá čtenáře, aby se aktivně zapojili. V Narozeninové kočce jsou například možnosti vyzkoušet si poslepu zavázat tkaničku nebo podle tvaru hádat, co je v zabaleném dárku.


Jak dlouho vám trvalo připravit takový obsáhlý projekt – vydání audia i interaktivní haptické knihy? Měla jste někdy pocit, že je to nad vaše síly, nebo jste byla spíše nadšená možností vyzkoušet něco nového a nápomocného?

Byla to v podstatě moje vášeň, protože jsem měla před sebou stále cíl, proč takovou knihu chci vydat. A od začátku jsem věřila, že to má velký význam a smysl.
Ale popravdě musím přiznat, že jsem měla chvíle, kdy jsem si říkala, že jsem si vzala velikánské sousto, o němž jsem na začátku ani netušila, jak je velké. Připomínalo mi to ledovec, kdy také netušíte, jak velká část je schovaná pod vodou. A také jsem již několikrát se smíchem přátelům říkala, že kdybych tušila na začátku, jak obtížné vše bude, nejsem si zcela jistá, zda bych se do toho pustila. A že je tedy dobře, že jsem zcela netušila, do čeho jdu.
Vydání knihy trvalo přibližně rok a půl. S tím ale, že původní příběh byl již na světě.

Zdroj: archiv autorky


Žádné komentáře:

Okomentovat