Recenze: ZOE (Dita Čikovová)


Raději nic nevidět...

Za recenzní knihu děkuji autorce Ditě Čikovové.

Chci zakoupit knihu Zoe!


Na literární scéně se opět objevuje nová tvář, jedná se o Ditu Čikovovou, jež debutovala se svým románem s jednoduchým názvem Zoe. Autorka při vymýšlení názvu své prvotiny nijak nepřeháněla a jméno dostal podle hlavní hrdinky. O vydání titulu se zasloužilo nakladatelství Sursum. Od knihy můžete očekávat mnoho nečekaných zvratů, emocí a napětí, avšak je nutné již na začátku říci, že obsah knihy se moc neslučuje s žánrovým zařazením, o tom ale více níže v samotné recenzi. Jaký příběh jako celek je? Co v sobě svazek vůbec ukrývá za zápletky?

Hlavní hrdinkou vyprávění se stala sedmnáctiletá studentka čtyřletého gymnázia Zoe. Její největší hobby byla jízda na koni. Z jistých důvodů musela opustit stáj, v níž několik let působila, a proto měla více volna. Jednou se vydala na procházku do míst, kde se na koňském hřbetě často pohybovala, a viděla něco, co radikálně změnilo její život. Co dívka spatřila a proč se její existence obrátí o sto osmdesát stupňů? To se dozvíte, když se začtete do zajímavého a čtivého počinu.

Mnoho titulů je takových, že čtenář musí nějakou dobu vydržet, než se děj rozvine. U Zoe je to úplně jinak, akci najdete téměř hned na první straně. Dita Čikovová zvolila raději akčnější rozjezd, čímž si zajisté získá mnoho příznivců. Mimo to vsadila i na napětí, jímž je prosycena vcelku velká část a které se s postupem fabulace směrem k vyvrcholení konstantně zvyšuje. K odlehčení je použito několik linek, v nichž se s hrdinkou budeme pohybovat v prostředí školy či stáje. Když ale titul čtete, máte pocit, jako by byl povrchní, protože téměř vůbec nezapůsobí na vaše city a emoce.

Nakladatelství titul zahrnulo mezi detektivní romány, toto zařazení je však dle mého názoru chybné. Detektivní linka není moc rozvinutá, spíše by se o díle dalo mluvit jako o novele s detektivní zápletkou, jež je ale značně upozaděna. Námět vyprávění je mladistvý a cílovou skupinou budou i pro věk protagonistky dospívající. Po tematické stránce je kniha bohatá, můžeme si povšimnout řešení rodinných potíží, vztahů mezi vrstevníky, problémů ve škole, ale i Zoina uvažování o sobě samé a své budoucnosti.

Dívka působí chytře, rozhodně a starostlivě. Po tom, co se stane svědkyní jisté události, musí se přímo postavit možným problémům a nechce do tohoto problému zatahovat svou rodinu. Kromě ní tu vystupuje ještě několik dalších postav, ale není jich mnoho. Z toho důvodu jsou jejich popisy rozsáhlejší, hlubší a vy si je tak můžete snadněji představit, protože vám jejich vzhled a vlastnosti autorka přímo naservíruje. Stejně tak mohu mluvit i o popisech prostředí a odehrávajících se situací.

Děj je v případě tohoto díla velmi jednoduchý, neskládá se totiž z mnoha prolínajících se linek a je použito pouze chronologie. Z tohoto důvodu je interpretace textu snadná a nic vás při ní nebude mást. Jediné, co by vás mohlo rušit, jsou četné tzv. kompoziční švy, což jsou místa, kde se střídají vypravěči. V těchto oblastech se většinou vyprávění opakuje. Myslím si, že by to nemuselo být, někomu to může přijít jako umělé natahování příběhu. Na druhou stranu je ale nutné brát v potaz fakt, že autorka tímto způsobem dala nahlédnout do myšlenek daných aktérů, což rozhodně přidává na kvalitě a přitažlivosti novely.

Pro odvyprávění bylo použito hned dvou vypravěčů, jejichž promluvy se v některých kapitolách střídaly. Jednalo se o ich-formu, odhalující pohled Zoe, zastupovala větší část, a er-formu, ta potom dávala nahlédnout do myšlenek Franka, tajného agenta, který měl na starosti ochranu dívky. Vše bylo napsáno v minulém čase, je to propletené a řetězově to na sebe navazuje. Kromě toho se objevovalo mnoho dialogů, jež byly místy šťavnaté a oživovaly děj.

Můj subjektivní názor je v tomto případě rozpačitý. Přiznám se, že mi autorka ke knize přibalila dopis, v němž mě upozornila na možnost problému s interpretací ohledně žánrového zařazení. Nenechala jsem se ovlivnit a příběh jsem četla, jako bych žádné upozornění nedostala. Vžila jsem se tudíž plně do role běžného čtenáře, což v tomto případě bylo hodně důležité. Četbou a interpretací jsem nakonec musela dát autorce za pravdu, protože na detektivní román toho bylo v ději opravdu málo. Spíše bych text zařadila k dívčím novelám z agentského či policejního prostředí. Po jazykové stránce jsem byla mile překvapená, ač se objevilo pár gramatických nedostatků, nijak to neovlivnilo vyznění výpovědí. Příběh na mě místy nepůsobil moc autenticky, ale to je naprosto v pořádku, protože se jedná o beletrii, k níž fabulace neodmyslitelně patří. Četbu jsem si užila, ale kdyby nebylo zavádějícího žánrového zahrnutí, troufnu si tvrdit, že by můj pocit byl ještě mnohem lepší.

Zoe doporučím zejména dospívajícím čtenářům, jimž budou každodenní problémy hrdinky blízké a snadno se do ní vžijí. Dospělí naopak mohou zavzpomínat na období svého dospívání.





Anotace:
Sedmnáctiletá studentka Zoe miluje koně a svůj život. Ten se jí jednoho dne obrátí naruby, když se stane svědkem vraždy. Pachatel se pohybuje ve vysokých politických kruzích a ona se stává nepohodlnou, což rozjíždí kolotoč dobrodružství a nebezpečných situací, nečekaně ale i první milostné vzplanutí. Otvírá se před ní svět, jaký doposud nepoznala. Zoe je bojovnice, ale stojí za to vyhrát?



Nakladatelství: Sursum

Žánr: dívčí novela
Rok vydání: 2018
Počet stran: 178
Vazba: pevná



Žádné komentáře:

Okomentovat