Rozhovor s Pavlem Kohoutem II.: „Ono sice zní logicky, že vydáním cesta ke čtenářům nekončí, ale málokdo je sám aktivní.“

První část rozhovoru s Pavlem Kohoutem, týkající se vydání elektronických knih, máme za sebou. Pokračujeme v procesu a samozřejmě se ptáme i na další otázky, jež se k e-knihám vztahují. Ráda bych vám představila i tituly, které jsme pro nakladatelství KKnihy.cz recenzovaly a které stojí za přečtení:



Občas zaslechnu na blogové scéně hlášku, že elektronickou knihu si člověk může vydat i sám a nepotřebuje na to žádné nakladatelství. Já si myslím, že je to přehnané. Lidé netuší, co jako nakladatel musíte všechno vyplnit, podepsat a zařídit, než je kniha knihou. Přece jen nejde jen o text hozený do PDF, nebo ano? 

To je dost složitá otázka, která má více rovin. Nejprve je třeba si říci, zda je pdf vhodný formát na e-knihu, a pak si ujasnit, co si představujete pod pojmem vydání. 
Udělat si pdf soubor a nahrát si ho na web pochopitelně zvládne většina autorů. Těžko ale říci, zda je to dostačující, co může čtenářům nabídnout.

A je tedy soubor pdf e-kniha?

Technicky vzato ano. Prakticky je to (až na výjimky) naprosto nevhodný formát pro koncového čtenáře. Po původní roztříštěnosti formátů se nyní stal standardem pro e-knihy soubor *.epub následovaný souborem *.mobi (díky čtečkám Kindle). Tyto soubory jsou přípravou i prohlížením podobné webovým stránkám se všemi výhodami, jako je přizpůsobitelnost různým zařízením, jednoduché zvětšování či změna písma, hypertextové odkazy, vyhledávání a další. Kdo zkoušel číst *.pdf soubor například na mobilním telefonu, ví, jak nepohodlné to oproti jiným souborům je.
Z mého pohledu je tedy vystavení díla pouze v pdf znakem lenosti autora, který tak nemyslí na koncového čtenáře.

Je vystavení e-knihy na vlastním webu vydáním?

Ano, je. A je spousta autorů, kteří mají vlastní web jako jediný prodejní kanál a daří se jim to. To záleží na jejich okruhu čtenářů a obchodních vlastnostech.
Co se týče pojmu vydání u e-knihy tak, jak to dělám já, je v tom zahrnuta vlastně i distribuce. Zajistím její zpracování, kontrolu validace, přidělení ISBN i nahrání na nejvýznamnější e-shopy (Palmknihy, eBux, Kosmas a další). Pokud má autor technické dovednosti k vytvoření funkčního souboru e-knihy a potřebné živnostenské oprávnění, může si vše zařídit sám. Je to však časově náročný proces a pro jednu dvě knihy určitě nemá význam ho podstupovat. 

Co je na vydání e-knihy nejsložitější a co naopak brnkačka?

To je hodně individuální. Někdy nejvíce času strávíme s autorem při přípravě titulního obrázku, někdy nejvíce času zabere úprava formátu obsahu. Například databáze receptů obnášely složitou úpravů stylů, u turistických průvodců jsme hodně času strávili s výběrem doplňkových obrázků. Co se vlastního textu týče, hodně záleží na formátování rukopisu. 

Vy jako nakladatel tedy autora zaštítíte, vydáte jeho dílo a poté získáváte procenta ze zisku, čímž se kniha splatí. Funguje to tak, nebo máte nastavený jiný systém? 

Zpočátku jsem zkoušel model, kdy byla příprava e-knihy zdarma a měl jsem větší provizi z prodejů. Postupem času jsem ale přešel na formu zakázkového nakladatelství, kdy je vlastní příprava zpoplatněna a ubral jsem na provizích z prodejů. Důvody byly vesměs dva. Jednak byly tituly, kde se investovaná práce finančně nevrátila, a druhý důvod je, že autoři si často prodávají elektronické soubory i vlastními kanály a bylo problematičtější nastavit si pravidla.
Myslím, že tento zakázkový model je férovější na obě strany. Já netratím na přípravě a na druhou stranu neparatizuji na prodejích, které si zajistí autor sám.

Co všechno nabízíte autorovi – korekturu, edit, grafické práce apod.?

Nabídnout mohu vše. Co se týče technické přípravy a grafických prací, většinu řeším sám, další činnosti pak deleguji. Například jsem díky vlastní tvorbě narazil na spisovatelku Ivanu Novákovou (např. Serafína a drak), když mi udělala lektorský posudek díla. Ač to bylo přísné a donutilo mě to nemalou část knihy přepsat, její přístup mě zaujal natolik, že jsme se dohodli na spolupráci a založili web betactení.cz, kde je první, komu případné zájemce nabízím, a až následně dalším zapojeným betačtenářům. 

Nabízíte autorům i ilustrace na knižní obálku, nebo si má autor tuhle část zařídit sám? 

To je jeden z bodů, na které se autora na začátku spolupráce ptám – zda má představu o titulce, případně jakou. Nějakou představu přidám já a následně řešíme, jak naši shodu realizovat. Já se věnuji fotografování a mám tedy soukromou databázi snímků, které mohu nabídnout, jsem schopen vytvořit velkou část grafických prvků i jednoduché ilustrace. Další cestou je nákup licence obrázku a jeho případná úprava. 
Titulní obrázek zajišťuji standardně. Nebráním se však ani tomu, pokud si ho chce zajistit autor sám. Dokonce jsou i autoři, kteří jsou zdatní nejen v psaní, ale i po výtvarné stránce – například Katherine Luka si titulní obrázky připravuje sama, já dělal jen lehké úpravy nadpisů.

Co vy jako nakladatel vlastně po spisovateli mimo rukopisu vyžadujete? 

Nevyžaduji nic. Jsem pochopitelně rád, pokud autoři s dílem dále žijí, pomáhají s propagací, nabízejí ho recenzentům, píši o něm na sociálních sítích a podobně. Ono sice zní logicky, že vydáním cesta ke čtenářům nekončí, ale málokdo je sám aktivní.

Vycházíte v aktivitách autorům vstříc? 

Snažím se. Nabízím autorům prostor na webech, které spravuji (nejen kknihy.cz), i pomáhám s případným umisťováním textů na cizí weby. Pokud mají zájem, vytvořím jim grafické prvky k propagaci a s některými autory řešíme společně reklamní kampaně.

Žádné komentáře:

Okomentovat