Rozhovory

Rozhovory s autory: 

  • Barvíková Tereza: Ráda vymýšlím vlastní příběhy. 
  • Bianco Al Da: Kdyby člověk čekal za každou svou činnost ocenění, nejspíš by brzy propadl těžké frustraci a nic nedělal.
  • Bianco Al Da: Jenom jestli ještě dnes umějí a chtějí lidé číst?!
  • Bílková Alžběta: Fantasy je žánr, na kterém jsem byla prakticky odkojená...
  • Binder Hroch Petr: Inspirace je jako pyl. Létá všude a naštěstí není sezónní.
  • Binder Hroch Petr: Od poslední skutečné pouti poutníka Hrocha a jeho přátel se změnilo vlastně úplně všechno. 
  • Březina Michal: Románů mám v různém stádiu rozdělaných několik.
  • Burdová Michaela: Právě dokončuji první díl nové temné fantasy.
  • Burdová Michaela II.: Mým receptem je zkrátka psát srdcem a dát do příběhu všechno, co můžete.
  • Černil Vladimír: Příběh Jutty a některých lidí, se kterými se v prvním díle potkává, měl skutečně reálné pokračování.
  • Dittrich Jiří: Elementum jsem začal psát 29. 9. 2012.
  • Dobšenský Jan: Pro mě je Yorrân zatím především hra a jak se říká, kdo si hraje, nezlobí.
  • Dobšenský Jan: Chci psát dál v každém případě.
  • Dobšenský Jan: Ke každému velkému příběhu patří silné city.
  • Dobšenský Jan: Yorrâna jsem pojal jako historický román s minimem postav obvyklých v jiných knihách.
  • Dobšenský Jan: Dobrý název by měl být esencí obsahu.
  • Dostálová Lenka: Své příběhy nevymýšlím, oni přijdou samy. 
  • Dostálová Lenka: Záložní plán je rozbití prasátka.
  • Dostálová Lenka: Někdy mám pocit, že si příběh svůj děj vymýšlí sám a já jenom dělám prostředníka a ťukám do klávesnice.
  • Drtina Martin: Nejtěžší je se k psaní dokopat.
  • Dvorecká Barbora: O jedné větě dokážu přemýšlet i týden. 
  • Dvořák Marek: Snažil jsem se moc nedivočit a udělat příběh v podstatě jednoduchý a srozumitelný.
  • Harasimová Markéta: Nemám ve zvyku propadat strachu, když svému záměru věřím.
  • Hartmanová Zuzana: Psaní je vlastně mým největším - a také časově nejnáročnějším - koníčkem.
  • Hejkalová Markéta: Postavy prožívají mé sny, ale i mé noční můry...
  • Heřmanová Katka: Psát porno mě naposledy bavilo někdy lehce po dvacítce.
  • Hindráková Hana: Přála bych si napsat i něco pozitivnějšího.
  • Huková Lucie: Postavy žily vlastním životem a nedaly mi pokoj, dokud jsem jejich příběh nesepsala.
  • Huška Pavel Sebastian: Věnování v knize, to je ten nejmenší projev vděku.
  • Hušková Lucie: Ike nám pomohl překonat složité období.
  • Kadlecová Věra: Než bych napsala mizerou knihu, raději žádnou.
  • Kaffe Janiel: Stát spisovatelem jsem se nikdy nerozhodl, ono se to nějak stalo. 
  • Kantorová Lucie: Nemám ráda knihy bez šťastného konce. 
  • Kapča Daniel: Ano, teď napíšu prasárnu!
  • Klimeš Ladislav: Valná většina postav je založena na reálných lidech z mého okolí.
  • Klimeš Ladislav: Ne, rozhodně nekončím, teprve začínám.
  • Klimeš Ladislav: Třetí díl jsem psal tak trochu z nostalgie...
  • Koňařík Roman: Rozhodně nepíši mainstream a dotýkám se často velmi vážných a pro někoho nepříjemných témat. 
  • Krejčík Václav: Mám určité rituály... Na druhou stranu, když něco z toho vypadne, svět se nezboří.
  • Ládrová Jitka: Vím, že jsem udělala to nejlepší, co bylo v danou chvíli v mých silách.
  • Ládrová Jitka: Sama píšu a vím, jak je pro autory náročné prorazit.
  • Luka Katherina: Zatím jsem snad ještě nikdy při psaní tolik nepřepisovala, nepřehodnocovala a nebojovala.
  • Mach R. V.: Češtinu používá 10 milionů lidí, a to není zas tak málo. Tak o ni pečujme.
  • Malich Petr: Vždycky jsem toužil stvořit něco vlastního.
  • Matysová Veronika: Hlavní poselství je – važte si života.
  • Mertlíková Věra: Člověk navíc neví, jak příběh zapůsobí na čtenáře.
  • Mikulová Tereza: Rozhodně jsem se snažila být originální. 
  • Molíková Eva: Obavy byly, jsou a určitě i budou. 
  • Molíková Eva (Molly Crow): Největší hrůzu mám vždy z popisu sexu.
  • Molíková Eva (Molly Crow): Slibuji romantiku, humor a najednou šup připálené koule.
  • Molíková Eva (Molly Crow): Je ironií, že český autor nevzbuzuje u českého čtenáře ve většině případů vůbec důvěru.
  • Mondschein Pavel: Rozhodnutí vydat Povídačky knižně mi dalo potřebnou motivaci.
  • Mondschein Pavel II.: Nejlépe se mi píše vždycky to, co mám právě rozpracované. 
  • Nekuda René: Bohužel česká literatura není lepší než zahraniční.
  • Nováková Jana: Chtěla jsem rozčílit nedočkavé čtenáře.
  • Pavel Luboš: S inspirací problém nemám, nápadů mám dost do konce života.
  • Perlíková Martina: Asi tak měsíc jsem ten nápad převalovala v hlavě a během té doby z něj postupně odpadávali roboti, civilisté, sci-fi žánr, až mi nakonec zůstala jen skupinka vojáků.
  • Pitzmos Aleš: Nový román jsem se rozhodl psát v ich-formě z pohledu ženy.
  • Pospíšilová Šárka: Říkanky vznikaly při uspávání dětí.
  • Průšová Diana: Vždycky jsem věděla, že bych chtěla psát, ale při vzpomínce na své diktáty jsem to absolutně nepovažovala za reálné – spisovatel by měl přece pravopis ovládat na jedničku s hvězdičkou.
  • Richterová Eliška: Krizi mám snad před každým psaním. 
  • Rinth Gabriela: Vydat knihu bylo jako jít s kůží na trh. 
  • Soukup Matěj: Psychologická rovina knihy je stejně důležitá jako dějová a dobrá kniha se bez ní napsat nedá.
  • Sobegh Chorche Damián: Při psaní jsem si sáhl až na dno a pod něj...
  • Skolek Richard: Není výjimečné, když vám nakladatelství ukradne povídku.
  • Stainforth Alexander: ...lidé v knižní branži stále vnímají romány pro ženy s jistým despektem.
  • Strong Lydia: Nechtěla jsem zapadnout, ale vytvořit něco, co u nás podle mě chybělo.
  • Šárková Danka: Myslím, že to, co autor zažije na vlastní kůži a autenticky napíše, může čtenář vnímat velmi silně.
  • Šindelářová Adriana: Příběh, který jsem napsala, ke mně přišel úplně sám. 
  • Štěchová Michaela: Měla jsem chuť vyprávět a leželo přede mnou téma, ke kterému jsem se chtěla vyjádřit.
  • Valenová Lena: Ráda jsem při psaní zavzpomínala i na vlastní středoškolská léta.
  • Valenová Lena: Samotný námět příběhu je mezinárodní a věřím, že má potenciál oslovit i zahraniční čtenáře.
  • Váňová Rosová Šárka: Oživila jsem tak trochu kostlivce ve skříni.
  • Vanili.cz: Vznikl celkem pozoruhodný výsledek.
  • Veselá Hanina: Fantasy je brak. Létají tam střeva, teče tam krev a dobře se to konzumuje ve vlaku.
  • Vítková Markéta: Snažím se, aby knížky byly plné ilustrací. 
  • Vorlíčková Alena: Nejvíc mě dojalo asi sto předobjednávek Zakletého zámku, díky nimž jsme mohli knížku vydat hned po jejím vytvoření.
  • Votoček Jiří: Když se dívám kolem sebe, připadám si tak trochu jako ve středověku.
  • Walterová Benešová Barbora: Já se na to prostě připravuji, protože věřím, že to přijde.
  • Walterová Benešová Barbora: Ono totiž vymyslet téma, které ještě nikdo před vámi nezpracoval, je dost nadlidský výkon. 


Knižní tipy: 

Žádné komentáře:

Okomentovat